Alfred Veliký

Alfred Veliký (847/849–899) byl král Wessexu z dynastie Cerdikovců, který vládl v letech 871–899 a od poloviny 80. let se tituloval králem Anglosasů. Ubránil Wessex proti Vikingům, vybudoval síť opevněných burhů a podporoval vzdělanost. Razil stříbrné pence; londýnský typ nese monogram LVNDONIA.

Narozen 847–849, Wantage
Zemřel 26. října 899, Winchester
Otec Æthelwulf, král Wessexu
Dynastie Cerdikovci
Král Wessexu 871–899, od 23. dubna 871
Rozhodující vítězství bitva u Edingtonu 878 nad Guthrumem
Hlavní mince stříbrný penny
Známý typ londýnský monogram LVNDONIA
Další typy lunetový typ, typ kříže a kosočtverce, dvouřádkový typ

Historie

Alfred VelikýAlfred Veliký byl nejmladším synem wessexského krále Æthelwulfa. Na trůn nastoupil v dubnu 871 po svém bratrovi Æthelredovi I., v době, kdy anglosaská Anglie čelila jedné z nejtěžších krizí. Velké pohanské vojsko Dánů od roku 865 rozvracelo anglosaská království a rozsáhlé oblasti se ocitly pod dánskou kontrolou. Wessex zůstal posledním významným střediskem odporu.

Nejznámějším zlomem Alfredovy vlády je střet s dánským vůdcem Guthrumem. V lednu 878 Dánové nečekaně přepadli Chippenham a Alfred se s malou družinou stáhl do bažin u Athelney. V květnu 878 shromáždil vojsko a zvítězil v bitvě u Edingtonu. Guthrum se po porážce dal i s 29 předními muži pokřtít a Alfred se stal jeho kmotrem. Pozdější smlouva Alfreda s Guthrumem rozdělila Anglii mezi anglosaské území a dánskou oblast zvanou Danelaw.

V klidnějších letech po Edingtonu Alfred přestavěl obranu Wessexu. Vybudoval síť třiceti tří opevněných míst – burhů – rozmístěných tak, aby vojsko mohlo útok kdekoli v království zastavit do jednoho dne. Jejich údržbu a obsazení popisuje dokument zvaný Burghal Hidage. Z domobrany zvané fyrd vytvořil stálé pohyblivé vojsko a založil malé loďstvo. Roku 886 obsadil a obnovil Londýn a svěřil ho mercijskému vládci Æthelredovi, který si vzal Alfredovu dceru Æthelflæd.

Koncem 80. nebo počátkem 90. let 9. století vydal Alfred zákoník o 120 kapitolách, do něhož shrnul starší zákony svých předchůdců. Podporoval také vzdělanost a překlady latinských děl do staré angličtiny. Sám se svými učenci přeložil čtyři spisy: Pastýřskou péči Řehoře Velikého, Útěchu z filozofie Boethia, Samomluvy svatého Augustina a prvních padesát žalmů.

Alfred zemřel 26. října 899 ve Winchesteru. Na jeho reformy navázali syn Eduard Starší a dcera Æthelflæd, kteří postupně dobývali dánská území. Přídomek Veliký je doložen od 13. století a rozšířil se od 16. století; Alfred je jediným anglickým panovníkem domácího původu, který ho nese.

Mince Alfreda Velikého

Hlavní mincí Alfredovy doby byl stříbrný penny. Na počátku vlády razil Alfred lunetový typ, který Wessex převzal od mercijského krále Burgreda; u Alfreda je na něm známo na dvacet jmen mincířů. Na počátku 70. let 9. století byl tento typ silně znehodnocený. V polovině 70. let Alfred provedl reformu a zavedl těžší a ryzejší typ kříže a kosočtverce.

Kolem roku 880 začal Londýn razit pence s Alfredovým portrétem a monogramem latinského jména města Lundonia na rubu; většina z nich jméno mincíře nenese. Hlavním typem druhé poloviny vlády byl dvouřádkový penny bez portrétu. Vedle toho se dochovaly vzácné pokusné ražby a dvě velké stříbrné almužní mince s nápisem ELIMOSINA o váze šesti pencí. Za Alfreda se poprvé razily i kulaté půlpence.

Londýnský monogram a dvouřádkový typ ve velkém napodobovali vikinští osadníci. Napodobeniny jsou dnes početné a numismatici je dlouho obtížně odlišovali od pravých ražeb. Ve Východní Anglii razil podle Alfredových vzorů i sám Guthrum pod svým křestním jménem Æthelstan.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet