Libra

Libra je původně římská váhová jednotka, z níž se ve středověké Evropě vyvinula peněžní libra. V karolinském systému odpovídala 20 solidům neboli 240 denárům; česká numismatika počítá s tradiční hmotností karolinské libry 408 g. Šlo o účetní jednotku, ne o minci. Navázala na ni libra šterlinků.

Původ latinsky libra – váha či libra
Karolinský vztah 1 libra = 20 solidů
Další dělení 1 libra = 240 denárů
Tradiční hmotnost karolinské libry 408 g
Povaha jednotky především početní a účetní
Jednotný mincovní standard ne; lišil se podle země a období
Náhrada v Čechách hřivna o hmotnosti 210 g, od poloviny 11. století

Historie

Libra jako historická měnová jednotkaLibra patří k nejstarším hmotnostním jednotkám evropské tradice; používala se už ve starověkém Římě k vážení kovů a zboží. V raném středověku získala klíčový význam pro peníze: váhový systém určoval, kolik mincí se má vyrazit z určitého množství stříbra a v jakém vztahu jsou jednotlivé účetní jednotky.

Středověkou peněžní libru zavedl Karel Veliký (768–814) a podle jeho jména se nazývá pondus Caroli. Stala se obecně platnou evropskou měnovou jednotkou a okolo roku 781 se ustálilo její dělení na 20 solidů nebo 240 denárů, takže jeden solidus odpovídal 12 denárům. Z celého systému se razil pouze denár; libra a solidus sloužily k počítání větších částek. Na karolinské libře byla od počátku založena i česká denárová měna a solidus byl v Čechách pouze početní jednotkou.

Názory na přesnou hmotnost karolinské libry se různí a pohybují se v rozmezí 341–437 g. Současná česká numismatika se drží tradiční hodnoty 408 g, podle níž měl denár původně vážit 1,7 g. Jeho hmotnost však postupně klesala: z libry se razilo 304 denárů připisovaných Boleslavu I., za Boleslava II. 347 a za Oldřicha dokonce 375. Vyšší počet kusů z téhož váhového základu znamenal lehčí minci.

Od poloviny 11. století se v Čechách přešlo z libry na lehčí hřivnu o hmotnosti 210 g; přechod se obvykle spojuje s mincovní reformou Břetislava I. kolem roku 1050. Libra přesto zůstala důležitým pojmem pro pochopení raně středověkého počítání peněz.

Libra jako měřítko peněz a numismatické použití

V numismatice je libra klíčová především jako účetní a váhový základ, nikoli jako konkrétní oběžná mince. Umožňuje vysvětlit, proč se v pramenech objevují přepočty typu 240 denárů na libru a jak se z těchto vztahů odvozovala hmotnost jednotlivých mincí. Když se z libry razilo víc denárů, musel být jeden denár lehčí – snižování hmotnosti přinášelo panovníkovi zisk z ražby.

Karolinské dělení libry na 20 solidů a 240 denárů přežilo v Británii v soustavě liber, šilinků a pencí, jejíž značka £sd vychází z latinských slov libra, solidus a denarius; skončila až desetinnou reformou roku 1971.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet