Libra
Libra je původně římská váhová jednotka, z níž se ve středověké Evropě vyvinula peněžní libra. V karolinském systému odpovídala 20 solidům neboli 240 denárům; česká numismatika počítá s tradiční hmotností karolinské libry 408 g. Šlo o účetní jednotku, ne o minci. Navázala na ni libra šterlinků.
| Původ | latinsky libra – váha či libra |
|---|---|
| Karolinský vztah | 1 libra = 20 solidů |
| Další dělení | 1 libra = 240 denárů |
| Tradiční hmotnost karolinské libry | 408 g |
| Povaha jednotky | především početní a účetní |
| Jednotný mincovní standard | ne; lišil se podle země a období |
| Náhrada v Čechách | hřivna o hmotnosti 210 g, od poloviny 11. století |
Historie
Libra patří k nejstarším hmotnostním jednotkám evropské tradice; používala se už ve starověkém Římě k vážení kovů a zboží. V raném středověku získala klíčový význam pro peníze: váhový systém určoval, kolik mincí se má vyrazit z určitého množství stříbra a v jakém vztahu jsou jednotlivé účetní jednotky.
Středověkou peněžní libru zavedl Karel Veliký (768–814) a podle jeho jména se nazývá pondus Caroli. Stala se obecně platnou evropskou měnovou jednotkou a okolo roku 781 se ustálilo její dělení na 20 solidů nebo 240 denárů, takže jeden solidus odpovídal 12 denárům. Z celého systému se razil pouze denár; libra a solidus sloužily k počítání větších částek. Na karolinské libře byla od počátku založena i česká denárová měna a solidus byl v Čechách pouze početní jednotkou.
Názory na přesnou hmotnost karolinské libry se různí a pohybují se v rozmezí 341–437 g. Současná česká numismatika se drží tradiční hodnoty 408 g, podle níž měl denár původně vážit 1,7 g. Jeho hmotnost však postupně klesala: z libry se razilo 304 denárů připisovaných Boleslavu I., za Boleslava II. 347 a za Oldřicha dokonce 375. Vyšší počet kusů z téhož váhového základu znamenal lehčí minci.
Od poloviny 11. století se v Čechách přešlo z libry na lehčí hřivnu o hmotnosti 210 g; přechod se obvykle spojuje s mincovní reformou Břetislava I. kolem roku 1050. Libra přesto zůstala důležitým pojmem pro pochopení raně středověkého počítání peněz.
Libra jako měřítko peněz a numismatické použití
V numismatice je libra klíčová především jako účetní a váhový základ, nikoli jako konkrétní oběžná mince. Umožňuje vysvětlit, proč se v pramenech objevují přepočty typu 240 denárů na libru a jak se z těchto vztahů odvozovala hmotnost jednotlivých mincí. Když se z libry razilo víc denárů, musel být jeden denár lehčí – snižování hmotnosti přinášelo panovníkovi zisk z ražby.
Karolinské dělení libry na 20 solidů a 240 denárů přežilo v Británii v soustavě liber, šilinků a pencí, jejíž značka £sd vychází z latinských slov libra, solidus a denarius; skončila až desetinnou reformou roku 1971.
