Boleslav II.

Boleslav II.Boleslav II. Pobožný byl přemyslovský kníže, který vládl Čechám od roku 972 do své smrti roku 999. Roku 973 bylo zřízeno pražské biskupství a roku 995 přemyslovská vojska vyvraždila Slavníkovce na Libici. Na jeho stříbrných denárech se poprvé objevují jména mincmistrů a razily se i na Vyšehradě.

Vláda 972–999; část badatelů klade nástup do roku 967
Rod Přemyslovci
Otec Boleslav I. Ukrutný
Úmrtí 7. února 999, Praha
Pražské biskupství založeno roku 973, prvním biskupem Dětmar
Libice 28. září 995, konec Slavníkovců
Ztráty území Slezsko a Krakovsko ve prospěch Polska
Ražby stříbrné denáry; mincovny Praha a Vyšehrad

Historie

Boleslav II. nastoupil po svém otci Boleslavu I. Ukrutném. Rok nástupu se uvádí 972, část badatelů ho klade do roku 967, protože prameny se rozcházejí v datu otcovy smrti. Kronikář Kosmas ho nazval mužem nejkřesťanštějším.

Jedním z nejvýznamnějších mezníků jeho vlády bylo zřízení pražského biskupství roku 973, podřízeného mohučskému arcibiskupství. Prvním biskupem se stal saský mnich Dětmar, od roku 982 po něm úřad převzal Vojtěch ze Slavníkovců. Biskupství posílilo prestiž knížectví a jeho vazby na západní křesťanství.

V říšské politice se Boleslav II. v letech 973–974 postavil na stranu bavorského vévody Jindřicha Svárlivého proti císaři Otovi II. Po bojích v letech 975–978 se s císařem smířil, roku 984 však znovu podpořil Jindřichovu snahu získat trůn. Na východě přišel roku 981 o území v okolí Přemyšle a v 90. letech ztratil ve prospěch Polska Slezsko a Krakovsko.

Uvnitř země byl hlavním soupeřem Přemyslovců rod Slavníkovců s centrem na Libici. Dne 28. září 995 přemyslovská vojska Libici nad Cidlinou dobyla a přítomné Slavníkovce vyvraždila. Přemyslovci se tím zbavili nejsilnějšího domácího soupeře.

Boleslav II. zemřel 7. února 999 v Praze a byl pohřben v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Jeho syny byli Boleslav III., Jaromír a Oldřich.

Denáry Boleslava II.

Stříbrné denáry razil v Čechách už jeho otec Boleslav I.; za Boleslava II. se ražba rozšířila. Vedle Prahy se denáry razily i na Vyšehradě a v dalších mincovnách, jejichž jména nesou opisy.

Za Boleslava II. se na českých denárech poprvé objevují jména mincmistrů, například Omeriz, Nacub, Mizleta, Noc nebo Zanta, který razil na Vyšehradě. Tento zvyk převzaly české ražby z anglosaských denárů. Podle anglosaské předlohy krále Ethelreda II. vznikl i takzvaný ethelredský typ s rukou Boží na jedné a poprsím s křížem na druhé straně.

Vlastní denáry razila v Mělníku také kněžna Emma, doložená kolem roku 989 jako Boleslavova manželka, s opisy EMMA REGINA a MELNIC CIVITAS. Některé typy denárů Boleslava II., Boleslava III. a Boleslava Chrabrého zatím nelze jednoznačně rozlišit, protože všichni razili pod stejným jménem.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet