Vyšehrad

Vyšehradská mincovna byla nejstarší pražská mincovna fungující v období druhé poloviny 10. století až počátku 11. století. Její činnost dokládají přemyslovské denáry s označením místa ražby PRAGA CIVITAS a slovanskými nápisy VAISGRAD, VSIGRAD nebo VITTEGDAD. Vyšehradská mincovna představuje první písemné svědectví o existenci Vyšehradu a byla důležitým centrem raně středověkého českého mincovnictví.

Historie

Vyšehradská mincovna vznikla koncem 10. století v souvislosti s tím, že si kníže Vratislav II. (vládl 1061-1092) zvolil Vyšehrad za své trvalé sídlo a začal jej přestavovat v kamenný románský hrad. Mincovna fungovala v rámci samostatně opevněného knížecího dvorce na jih od dnešního kapitulního kostela, kde se nacházela společně se sruby vojenské družiny, stájemi a dalšími stavbami. První autentické svědectví o Vyšehradě přinášejí právě přemyslovské denáry z této mincovny pocházející z let 992-1012. V této období vzniklo celkem dvaatřicet typových variant českých denárů, což dokládá značnou aktivitu mincovny. Vyšehradská mincovna zanikla na počátku 11. století, kdy se centrum mincovní činnosti přeneslo jinam. Po zániku vyšehradské mincovny byla ražba mincí přesunuta do podhradí a od 2. poloviny 12. století na Staré Město, nejdříve na Staroměstské náměstí. Archeologické nálezy týkající se historické doby na Vyšehradě pocházejí překvapivě až z průběhu 10. století, což koreluje s obdobím činnosti mincovny. Slovanské hradiště na Vyšehradské skále, původně pojmenované asi Chrasten, vzniklo přibližně v první polovině 10. století a mělo zprvu vojenský charakter.

Vyšehradská mincovna se vyznačovala specifickými charakteristikami, které ji odlišovaly od pozdějších pražských mincoven. Nejdůležitější je používání slovanských výrazů namísto obvyklých latinských nápisů, což je výjimečné v kontextu středověkého evropského mincovnictví. Na lícní straně denárů bylo obvykle vyobrazení a jméno panovníka, zatímco rubová strana nesla označení místa ražby ve formách VAISGRAD, VSIGRAD nebo VITTEGDAD. Některé mince také obsahovaly nápis PRAGA CIVITAS (město Praha), což dokládá spojení s pražským regionem. Denáry vyšehradské mincovny patřily do kategorie velkého střížku s průměrem 18-20 mm a hmotností více než 1 gram. Technologicky odpovídaly tehdejšímu standardu středoevropského mincovnictví s použitím kvalitního stříbra. Nálezy těchto mincí se objevují nejen v českých zemích, ale i v zahraničí, což svědčí o jejich mezinárodním uznání a používání v dálkovém obchodu.

Význam pro investory a sběratele

Pro numismatické sběratele představují denáry z vyšehradské mincovny mimořádně cenné a vzácné objekty, které patří k nejstarším českým mincím. Jejich hodnota spočívá nejen v historickém významu, ale i v dokumentační hodnotě jako nejstarší písemné svědectví o Vyšehradu. Slovanské nápisy činí tyto mince unikátními v evropském kontextu. Pro investory představují stabilní investici do historických artefaktů s dlouhodobě rostoucí hodnotou. Vzácnost a omezené množství dochovaných exemplářů garantuje jejich sběratelskou atraktivnost.

Příklady

Mezi nejznámější typy patří denáry s nápisem VAISGRAD na rubu a portrétem panovníka na líci. Významné jsou také denáry s označením PRAGA CIVITAS dokládající městský charakter osídlení. Některé exempláře nesou varianty nápisů VSIGRAD nebo VITTEGDAD, které představují různé způsoby zápisu slovanského názvu Vyšehradu. Dokumentováno je celkem 32 typových variant denárů z období let 992-1012.

Zajímavosti

• Vyšehradská mincovna poskytuje první písemné svědectví o existenci Vyšehradu v historických pramenech
• Používání slovanských nápisů je výjimečné v kontextu středověkého evropského mincovnictví
• 32 typových variant denárů z let 992-1012 dokládá značnou aktivitu a význam mincovny
• Nálezy vyšehradských denárů v zahraničí svědčí o jejich mezinárodním uznání v dálkovém obchodu