Boleslav III.
Boleslav III. zvaný Ryšavý byl přemyslovský kníže, který vládl v Čechách v letech 999–1002 a krátce znovu roku 1003. Syn Boleslava II. Pobožného se krutostí připravil o trůn a polský kníže Boleslav Chrabrý ho dal oslepit. Razil denáry v Praze a na Vyšehradě.
| Totožnost | český kníže z rodu Přemyslovců, přídomek Ryšavý |
|---|---|
| Vláda | 999–1002 a 1003 |
| Otec | Boleslav II. Pobožný |
| Bratři | Jaromír a Oldřich |
| Úmrtí | 1037 v polském zajetí |
| Mincovny | Praha, Vyšehrad |
| Typy denárů podle Cacha | č. 185–215 a 1023 |
Historie
Boleslav III. nastoupil roku 999 po smrti svého otce Boleslava II. Pobožného. Jeho vládu od počátku provázelo násilí ve vlastní rodině: bratra Jaromíra dal vykleštit a druhého bratra Oldřicha se pokusil zavraždit. Oba se zachránili útěkem do Bavorska.
Roku 1002 vypuklo proti knížeti povstání, v jehož čele stáli Vršovci. Boleslav III. uprchl nejprve k markraběti Jindřichovi Nordgavskému, který ho krátce zadržel, a pak ke svému bratranci, polskému knížeti Boleslavu I. Chrabrému. V Čechách mezitím vládl Vladivoj, kterého na trůn dosadil právě Boleslav Chrabrý.
Po Vladivojově smrti v lednu 1003 vrátil Boleslav Chrabrý Boleslava III. na pražský stolec. Kníže sice slíbil, že se nebude mstít, ale 9. února 1003 dal vyvraždit Vršovce, což vyvolalo další odpor. Boleslav Chrabrý ho pak povolal do Polska, nechal ho oslepit a uvěznit a sám obsadil Prahu. Boleslav III. se do Čech už nevrátil; podle kronikáře Kosmy zemřel v zajetí roku 1037.
Denáry Boleslava III.
Boleslav III. navázal na mincovnictví svého otce a razil stříbrné denáry v mincovnách v Praze a na Vyšehradě. Jeho mince jsou výrazně vzácnější než ražby Boleslava II., což ukazuje na mnohem menší objem ražby. Některé typy dosud nejde spolehlivě rozlišit od ražeb Boleslava II.
Historik Zdeněk Petráň přiřadil Boleslavu III. i denáry, které se dříve připisovaly Boleslavu Chrabrému z doby jeho krátké vlády v Praze. Nejvíce jeho mincí obsahovaly nálezy z Chrášťan (1897) a Chodovlic (1928).