Jaromír

Jaromír († 4. listopadu 1035) byl český kníže z rodu Přemyslovců. Vládl krátce roku 1003, poté v letech 1004–1012 a 1033–1034. Razil denáry velkého střížku v Praze, na Vyšehradě a v Plzni; na jeho ražbách se poprvé objevuje jméno svatého Václava jako zemského patrona.

Historie

Jaromír patří k nejtragičtějším postavám raně přemyslovských dějin. Byl synem Boleslava II. Pobožného a bratrem Boleslava III. Ryšavého a Oldřicha. Boleslav III. jej z obavy o knížecí stolec nechal vykastrovat. Jaromír pak s matkou a mladším bratrem Oldřichem uprchl k bavorskému vévodovi Jindřichovi, který se roku 1002 stal římským králem jako Jindřich II.

Po pádu Boleslava III. vládl v Čechách krátce Vladivoj. Po jeho smrti roku 1003 byl Jaromír poprvé dosazen na knížecí stolec, brzy však musel uprchnout a Prahu obsadila vojska polského knížete Boleslava I. Chrabrého. Vlády se Jaromír skutečně ujal až roku 1004, kdy Jindřich II. Poláky z Čech vypudil.

Jako říšský spojenec pak Jaromír doprovázel Jindřicha II. na řadě vojenských výprav. Jeho nepřítomnost vyvolala v Čechách nespokojenost, do jejíhož čela se postavil Oldřich, a roku 1012 bratra sesadil. Jaromír se znovu obrátil na Jindřicha II., ten jej však dal uvěznit a na českém stolci potvrdil Oldřicha. Ve vězení zůstal Jaromír až do roku 1033.

Obrat přinesl římský císař Konrád II. Sálský, který nebyl spokojen s Oldřichovou politikou, dal Jaromíra propustit a na podzim 1033 jej říšské vojsko znovu dosadilo na knížecí stolec. Oldřich se však s císařem usmířil, slíbil mu, že Jaromírovi svěří Čechy jako úděl, a po návratu do země dal bratra zajmout a oslepit. Když Oldřich 9. listopadu 1034 zemřel, vláda se vrátila do Jaromírových rukou. Slepý kníže ji však dobrovolně předal synovci Břetislavu I.

Jaromír zemřel 4. listopadu 1035 násilnou smrtí: podle Kosmovy kroniky jej zabil vrah z rodu Vršovců. Pohřben byl v bazilice svatého Jiří na Pražském hradě.

Jaromírovy denáry

Jaromír razil stříbrné denáry velkého střížku v mincovnách Praha, Vyšehrad a Plzeň. Chronologie jednotlivých typů zatím nebyla podrobně zpracována. Razil se typ kříž/kaplice a také takzvané byzantizující typy, pojmenované podle východního vlivu, který badatelé předpokládají v jejich obrazové výzdobě.

Na Jaromírových ražbách se poprvé setkáváme se jménem svatého Václava jako zemského patrona a zároveň naposledy se na českých denárech objevují jména mincmistrů. Jeho denáry jsou sběratelsky velmi vzácné, ražby z Vyšehradu a Plzně dokonce extrémně vzácné. Ve větším počtu se našly jen ve dvou pokladech – v Chrášťanech roku 1897 a na vrchu Řivnáči u Levého Hradce roku 1924.