Pražský hrad
Pražský hrad je hradní a palácový areál na ostrohu nad Vltavou, od 9. století sídlo českých knížat a králů a od roku 1918 sídlo prezidenta republiky. Podle Guinnessovy knihy rekordů je největším starobylým hradem na světě. Tvoří jej paláce, kostely a nádvoří, kterým dominuje katedrála sv. Víta.
| Vznik | 9. století; nejstarší zděnou stavbou je kostel Panny Marie knížete Bořivoje I. |
|---|---|
| Délka areálu | 570 m |
| Katedrála sv. Víta | základní kámen 1344, dokončena 1929 |
| Vladislavský sál | Benedikt Ried pro Vladislava II. Jagellonského, dokončen po roce 1500 |
| Sídlo prezidenta | od roku 1918 |
| Vztah k mincím | opis PRAGA CIVITAS na prvních českých denárech označoval hrad i podhradí; hrad je na rubu české padesátikoruny |
Historie
Pražský hrad vznikl v 9. století jako knížecí hradiště na ostrohu nad Vltavou, kde se formovalo mocenské centrum přemyslovského státu. Nejstarší zděnou stavbou je kostel Panny Marie, který dal postavit kníže Bořivoj I. V první polovině 10. století k němu přibyly bazilika sv. Jiří a rotunda sv. Víta; propojení knížecího dvora a církve patřilo k typickým rysům tehdejší státnosti.
Gotickou podobu dal hradu Karel IV. Roku 1344 položil – ještě jako markrabě moravský – se svým otcem Janem Lucemburským a arcibiskupem Arnoštem z Pardubic základní kámen katedrály sv. Víta, kterou stavěli Matyáš z Arrasu a po něm Petr Parléř. Za Vladislava II. Jagellonského postavil Benedikt Ried ve Starém královském paláci Vladislavský sál, dokončený po roce 1500. V Ludvíkově křídle téhož paláce se 23. května 1618 odehrála pražská defenestrace, která spustila stavovské povstání.
Poslední velkou přestavbu areálu provedla ve 2. polovině 18. století Marie Terezie. Po vzniku Československa učinil Tomáš Garrigue Masaryk roku 1918 hrad sídlem prezidenta a roku 1920 jmenoval hradním architektem slovinského architekta Josipa Plečnika, který upravil nádvoří, prezidentský byt a zahrady. Katedrála sv. Víta byla dokončena a slavnostně otevřena 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia; její západní část s věžemi vznikla v 19. a 20. století podle návrhu Josefa Mockera. Od roku 1993 je hrad sídlem prezidenta České republiky.
Areál a památky
Pražský hrad není jediná budova, ale celek, v němž se prolínají funkce rezidence, svatyně, obrany i správy. K nejznámějším místům patří katedrála sv. Víta, Starý královský palác s Vladislavským sálem, bazilika sv. Jiří a Zlatá ulička; k areálu patří i nádvoří, hradní zahrady a opevnění. V katedrále sv. Víta, tradičním místě korunovací českých králů, jsou uloženy české korunovační klenoty.
K hradu se váže i počátek českého mincovnictví. Opis PRAGA CIVITAS na prvních českých denárech z 2. poloviny 10. století označoval Pražský hrad i jeho podhradí, kde pracovala první pražská mincovna. Dnes je hrad spolu s Karlovým mostem, Národním divadlem a kostelem sv. Mikuláše vyobrazen na rubu české padesátikoruny s opisem PRAGA MATER URBIUM.
