Vladislavské zřízení zemské

Vladislavské zřízení zemské je český zemský zákoník přijatý českým sněmem roku 1500 a potvrzený Vladislavem Jagellonským. Uspořádal zemské právo a posílil panský a rytířský stav, zatímco města znevýhodnil. Jejich spor se šlechtou částečně urovnala Svatováclavská smlouva roku 1517.

Historie

Na konci 15. století se české zemské právo opíralo o privilegia, soudní nálezy, sněmovní usnesení a obyčej. Šlechta usilovala o písemné potvrzení svých svobod i vlivu na vládu. Zákoník přijal zemský sněm roku 1500 a král jej potvrdil roku 1502.

Text upravoval zemský soud, úřady, majetkové vztahy, trestní právo i stavovské uspořádání. Panský a rytířský stav si zajistily rozhodující postavení. Královská města protestovala proti omezení hlasu na sněmu a proti šlechtickému podnikání.

Konflikt vyústil do Svatováclavské smlouvy roku 1517, která uznala třetí hlas měst a upravila hospodářské spory. Zřízení zůstalo základem českého stavovského práva až do pobělohorských změn.

Stavovské právo, města a tištěné vydání

Vladislavské zřízení není moderní ústava s rovností občanů. Zachycovalo práva a povinnosti stavů a zemských institucí. Rok 1500 označuje přijetí, rok 1502 královské potvrzení.

Dochovaný tisk nebo rukopis se popisuje podle vydání, provenience, vazby a přípisů. Pozdější sbírka může text přetisknout se změnami.

Portrétní mince Vladislava není exemplářem zákoníku. Souvislost je historická a musí být uvedena jako námět, ne jako právní dokument.