České království
České království byl státní útvar, který existoval od roku 1198 do roku 1918. Jeho dědičný královský titul potvrdila roku 1212 Zlatá bula sicilská a jeho nejvýznamnějším příspěvkem k evropskému mincovnictví jsou pražský groš a jáchymovský tolar. Hlavní mincovnou byla po staletí Kutná Hora.
| Trvání | 1198–1918 |
|---|---|
| Dědičný královský titul | 1212, Zlatá bula sicilská |
| Do roku 1300 | denáry a brakteáty |
| Od roku 1300 | pražský groš |
| Od roku 1520 | jáchymovský tolar |
| Vláda Habsburků | od roku 1526 |
Historie
Předchůdcem bylo české knížectví. Královský titul získali jednotlivě už Vratislav II. roku 1085 a Vladislav II. roku 1158, ale platil vždy jen pro osobu panovníka. Dědičným se stal až za Přemysla Otakara I., kterému ho Zlatá bula sicilská roku 1212 potvrdila i pro jeho nástupce.
Vrchol přišel s Karlem IV., za nějž se Praha stala sídlem římského císaře, vznikla univerzita, Nové Město a Karlův most. Země byla jedním z center Evropy a její stříbro financovalo říšskou politiku.
Následovaly husitské války, doba jagellonská a od roku 1526 vláda Habsburků. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 ztratilo království stavovský charakter, Obnovené zřízení zemské zavedlo dědičnost trůnu a rekatolizaci. Formálně ale království existovalo dál – až do roku 1918, kdy vzniklo Československo.
Mince Českého království
Dějiny českého mincovnictví se dělí na tři velké éry. Do roku 1300 obíhaly denáry a brakteáty – drobné stříbrné mince s velkou rozmanitostí motivů. Roku 1300 zavedl Václav II. mincovní reformou pražský groš, který se ražbou v Kutné Hoře stal mezinárodně uznávanou mincí a vydržel dvě a půl století.
Třetí éru otevřel roku 1520 jáchymovský tolar, ražený Šlikovými z jáchymovského stříbra. Jeho úspěch byl takový, že jméno „tolar" převzala celá Evropa – a přes něj i dnešní dolar. Od roku 1526 se české mincovnictví postupně sjednocovalo s habsburským a od 19. století už šlo o rakouskou, respektive rakousko-uherskou měnu.
Pro sběratele je České království nejlépe zmapovanou domácí oblastí. Sbírá se buď chronologicky podle panovníků, nebo podle typů – denáry, brakteáty, groše, tolary. Nejdostupnější jsou pozdější habsburské ražby, nejnáročnější rané denáry a vzácné groše. U starších kusů je zásadní zachovalost a čitelnost opisu, u tolarů navíc značka mincovny a mincmistra.
