Jáchymovský tolar

Jáchymovský tolar je velká stříbrná mince, kterou v letech 1520 až 1528 razili Šlikové v Jáchymově. Vážila 29,23 g při ryzosti 938/1000, obsahovala tedy 27,41 g stříbra, a právě stálost těchto hodnot jí získala důvěru evropského obchodu. Podle Jáchymova (Joachimsthal) dostal jméno tolar a přes něj i dolar.

Roky ražby 1520–1528
Ražitel Štěpán Šlik a bratři
Povolení zemského sněmu 9. ledna 1520
Hmotnost 29,23 g
Ryzost 15 lotů, tedy 938/1000
Obsah stříbra 27,41 g
Mincovna Jáchymov
Obraz český lev a jméno krále; sv. Jáchym a erb Šliků
Konec ražby 1528, Ferdinand I. odňal Šlikům mincovní právo

Historie

Jáchymovský tolarJáchymovský tolar vznikl v době, kdy se ve střední Evropě prudce rozvíjelo hornictví a s ním i potřeba velké, důvěryhodné stříbrné mince pro obchod a vyšší platby. V Krušných horách se v letech 1512–1516 objevila bohatá ložiska stříbra a kolem nového hornického města Jáchymov (německy Joachimsthal) se rozběhla stříbrná horečka. Stříbro se dalo prodávat jako kov, ale výnosnější bylo razit z něj mince.

Ražbu zorganizovali Šlikové, držitelé zdejšího panství, v jejichž čele stál Štěpán Šlik. Ražba začala nejpozději roku 1520; není vyloučeno, že už v roce 1519, ještě před formálním povolením. To přišlo 9. ledna 1520 usnesením českého zemského sněmu, které Šlikům povolilo razit vedle grošů i větší groše v hodnotě rýnského zlatého a jejich poloviny a čtvrtiny. Král Ludvík Jagellonský mincovní právo Šliků potvrdil 17. října 1523 v Budíně.

Vzorem pro nový typ byl saský zlatníkový groš (Guldengroschen), ražený podle lipského mincovního řádu z roku 1500 a známý také jako Klappmützentaler. Jáchymovský tolar dodržoval jeho ustanovení: z erfurtské hřivny (233,84 g) stříbra o ryzosti 15 lotů se razilo osm kusů. Vedle tolarů bez letopočtu existují datované kusy, nejstarší s rokem 1520. Razily se i díly, půltolar a čtvrttolar, a násobky, například dvoutolar. Protože tolary nepatřily do české mincovní soustavy, v níž byl hlavním nominálem pražský groš, vyvážely se do sousedního Saska.

Pod jménem tálský (tólský) groš, německy Joachimsthaler, zkráceně Thaler, se mince rozšířila po Evropě. Jméno tolar pak převzala dlouhá řada dalších velkých stříbrných mincí a přes ně i americký dolar. Roku 1528 odňal Ferdinand I. Šlikům mincovní právo, mincovna se stala královskou a na šlikovské tolary navázaly tolary vládní.

Vzhled a parametry

Na jedné straně je český dvouocasý lev a opis s titulem českého krále, nejprve Ludvíka Jagellonského. Jeho jméno se na razidlech udrželo i po jeho smrti u Moháče v srpnu 1526; po zvolení Ferdinanda I. českým králem vznikly i šlikovské tolary s jeho jménem. Na druhé straně je svatý Jáchym, patron města, s erbem Šliků a opis jmenuje Štěpána Šlika a jeho bratry. Kterou stranu označit za líc, se v literatuře liší: starší katalogy vedou jako líc svatého Jáchyma, novější česká odborná literatura českého lva. Štěpánovo jméno zůstalo na tolarech až do roku 1528, ačkoli sám zmizel v bitvě u Moháče.

Hmotnost 29,23 g a obsah 27,41 g stříbra byly u tohoto typu pevné a stojí za dobrou pověstí mince v obchodě. Mincovna v letech 1526–1528 razila ve velkém objemu a spotřebovala desítky razidel ročně, proto se jednotlivé kusy liší drobnostmi v písmu, rozdělení opisu, mincmistrovských značkách a letopočtu.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet