Půltolar

PůltolarPůltolar (1/2 tolar) byl stříbrnou mincí, která představovala poloviční hodnotu tolaru a byla ražena v českých zemích od 20. let 16. století do roku 1827. Tato mince sdílela obrazovou náplň s tolary, ale byla ražena v daleko menším množství, což z ní činí vyhledávaný sběratelský artikl s výrazně vyšší vzácností než běžné tolary.

Hodnota 1/2 tolaru
Kov stříbro
První ražba v českých zemích rodové půltolary Šliků, Jáchymov, za Ludvíka Jagellonského
První vládní ražba od 1530, Jáchymov, Ferdinand I.
Poslední ražba v českých zemích 1827, Praha, František II. (I.), mincmistr Jan Hippmann

Historie

První půltolary na území českých zemí byly raženy jako rodové mince ve šlikovské mincovně v Jáchymově. Tyto takzvané rodové půltolary razili Šlikové za Ludvíka I. Jagellonského v letech 1520-1526. Šlikovská mincovna, založená na bohatých stříbrných dolech v Krušných horách, se tak stala průkopníkem této nominální hodnoty v českém prostředí.

Vznik půltolarů souvisel s rozvojem tolarového měnového systému, který vyžadoval různé nominály pro usnadnění obchodu. Zatímco tolar sloužil pro velké transakce, půltolar představoval praktický mezistupeň mezi tolarem a drobnějšími stříbrnými mincemi. Rodové ražby Šliků měly vysokou kvalitu a obsahovaly stejné množství ryzího stříbra jako polovina standardního tolaru, což zajišťovalo jejich přijetí v mezinárodním obchodě.

Přelomový okamžik nastal za vlády Ferdinanda I. (1526-1564), který zahájil ražbu vládních půltolarů. Od roku 1530 začala jáchymovská mincovna razit půltolary s portrétem panovníka. Tyto první vládní půltolary stanovily standard pro všechny následující emise a postupně se jejich ražba rozšířila do dalších královských mincoven v Čechách.

V průběhu 16. a 17. století razily půltolary všechny významné české mincovny - kromě Jáchymova také Praha, Kutná Hora a České Budějovice. Produkce však byla vždy výrazně nižší než u celých tolarů. Důvodem byla menší poptávka po tomto nominálu a vyšší výrobní náklady v poměru k hodnotě mince.

Období třicetileté války přineslo dočasný útlum ražby půltolarů kvůli nedostatku stříbra a ekonomickému chaosu. Po válce byla produkce obnovena, ale v ještě omezenějším rozsahu. Za vlády Marie Terezie a Josefa II. byly půltolary raženy pouze příležitostně.

Poslední kapitolu historie českých půltolarů napsal František II. (jako rakouský císař František I.), za jehož vlády byl v pražské mincovně vyražen poslední půltolar roku 1827. Mincmistr Jan Hippmann vytvořil ražbu, která se stala symbolickým zakončením více než třísetleté tradice. Půltolary se razily i v konvenční měně; po roce 1827 však v Praze již raženy nebyly.

Technické parametry a ikonografie

Hmotnost a ryzost půltolaru se řídily dobovou tolarovou soustavou, jednotný standard pro celé období neexistoval.

Obrazová stránka půltolarů byla identická s tolary stejného období. Na averzu byl zpravidla zobrazen portrét vládnoucího panovníka s latinským opisem titulů, na reverzu pak říšská orlice, případně zemský znak. Jediným rozlišovacím prvkem byla často značka hodnoty "1/2" nebo zkratka nominální hodnoty v opisu.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet