České Budějovice
České Budějovice jsou jihočeské město na soutoku Vltavy a Malše, které roku 1265 založil král Přemysl Otakar II. V letech 1569–1611 zde pracovala královská mincovna, která za Maxmiliána II. a Rudolfa II. razila ze stříbra z okolních dolů tolary, jejich díly i drobné stříbrné mince.
| Založení města | 1265, Přemysl Otakar II. |
|---|---|
| Hlavní období ražby | srpen 1569 – 23. 11. 1611 |
| Panovníci | Maxmilián II., Rudolf II. |
| Mincmistři a značky | Tobiáš Gebhart 1569–1578 (lví hlava), správce Kryštof Schönfeld 1578–1584 (šesticípá hvězda, C S), Kryštof Mattinghofer 1584–1611 (lví hlava) |
| Zdroj stříbra | okolní doly, zejména Rudolfov |
| Nominály za Rudolfa II. | 2-tolar, tolar, 1/2-tolar, 1/4-tolar, bílý groš, malý groš, bílý peníz |
Historie
Mincovní činnost je v Českých Budějovicích poprvé doložena ve 13. století; z této doby se městu připisují některé typy brakteátů. Poté byla ražba na dlouhou dobu přerušena.
Podruhé se zde začalo razit kolem roku 1470, kdy bylo město načas v moci krále Matyáše Korvína. Ražby z tohoto období nejsou dosud spolehlivě určeny; připisují se jim jednostranné stříbrné mince s půleným znakem uherským a českým, jiní badatelé je však kladou do Olomouce.
Poslední a nejvýznamnější mincovní období spadá do let 1569–1611. Kvůli moru, který v Praze vypukl roku 1568, bylo rozhodnuto přemístit pražskou mincovnu na čas do Českých Budějovic; přestože Praha brzy obnovila činnost, v Budějovicích se začalo mincovat v srpnu 1569. Mincovna zpracovávala stříbro výhradně z okolních dolů, zejména z Rudolfova.
Za Maxmiliána II. razila podle mincovního řádu z roku 1561 zlatníky (60-krejcary), půlzlatníky, 10-krejcary, 2-krejcary a krejcary, po návratu k tolarové měně roku 1573 pak tolary, jejich díly, bílé groše a bílé peníze. Za Rudolfa II. vznikaly 2-tolary, tolary, půltolary, čtvrttolary, bílé groše, malé groše a bílé peníze. Zlaté mince se zde nerazily.
Mincovnu vedli mincmistr Tobiáš Gebhart (1569–1578), správce Kryštof Schönfeld (1578–1584) a mincmistr Kryštof Mattinghofer (1584–1611). Gebhart a Mattinghofer označovali mince lví hlavou, Schönfeld šesticípou hvězdou nebo iniciálami C S.
S poklesem těžby stříbra od 90. let 16. století upadala i mincovna a krátce po abdikaci Rudolfa II. byla 23. listopadu 1611 uzavřena. Později už obnovena nebyla.