Abdikace

Abdikace je vzdání se trůnu nebo úřadu, z latinského abdicatio – odřeknutí. Formálně jde o dobrovolný akt, řadu abdikací si ale vynutila revoluce nebo politický tlak. K nejznámějším patří abdikace Karla V. v letech 1555–1556, Ferdinanda I. Dobrotivého roku 1848 a Eduarda VIII. roku 1936.

Význam vzdání se trůnu nebo úřadu
Původ slova latinské abdicatio – odřeknutí
Karel V. 1555–1556, državy rozděleny mezi syna Filipa II. a bratra Ferdinanda I.
Ferdinand I. Dobrotivý 2. prosince 1848, Olomouc, ve prospěch synovce Františka Josefa I.
Eduard VIII. 11. prosince 1936, kvůli sňatku s Wallis Simpsonovou
Mince Eduarda VIII. ve Spojeném království jen zkušební ražby, v oběhu koloniální mince bez portrétu

Historie

K nejznámějším abdikacím raného novověku patří odchod římského císaře Karla V. V letech 1555 a 1556 se postupně vzdal vlády v Nizozemí, ve Španělsku i v říši: španělské državy převzal syn Filip II., císařskou hodnost bratr Ferdinand I. Karel odešel do kláštera Yuste v Extremaduře, kde roku 1558 zemřel. Říšský sněm jeho abdikaci přijal teprve 24. února 1558.

Do českých dějin patří abdikace Ferdinanda I. Dobrotivého, který v Čechách vládl jako Ferdinand V. Trůnu se vzdal pod tlakem revolučního roku 2. prosince 1848 v olomouckém arcibiskupském paláci, a to ve prospěch synovce Františka Josefa I. Zbytek života strávil v Praze a na zámcích Zákupy a Ploskovice. Roku 1836 byl korunován v katedrále sv. Víta a zůstal posledním panovníkem korunovaným svatováclavskou korunou.

Ve 20. století přibyly abdikace vynucené válkou a revolucí. Ruský car Mikuláš II. abdikoval 15. března 1917, německý císař Vilém II. Pruský podepsal abdikaci 28. listopadu 1918 v nizozemském exilu. Britský král Eduard VIII. se v prosinci 1936 vzdal trůnu, aby se mohl oženit s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. Vzdání se úřadu se týká i církevních hodnostářů: papež Benedikt XVI. odstoupil 28. února 2013 jako první papež od roku 1415.

Abdikace a mince

Abdikace může ukončit vládu dřív, než se stihnou vyrazit mince nového panovníka. Učebnicovým příkladem je Eduard VIII., který vládl od 20. ledna do 11. prosince 1936. Ražba britských mincí s jeho portrétem měla začít 1. ledna 1937; po abdikaci zůstaly jen zkušební ražby. Většina z nich je v Královské mincovně, Britském muzeu a Královské sbírce, v soukromých rukou je jich 30 až 40. Jeho zlatý sovereign se roku 2020 prodal za milion liber.

Do oběhu se dostaly jen koloniální mince z roku 1936 – penny pro Fidži a Novou Guineu a drobné nominály pro Britskou západní a východní Afriku. Portrét nenese žádná z nich, protože mají uprostřed otvor; nesou jméno Eduarda VIII., novoguinejská penny jen monogram ERI. Na zkušebních ražbách hledí král vlevo, stejně jako jeho otec Jiří V. Porušil tím tradici, podle níž se směr profilu u každého panovníka střídá.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet