Britské impérium
Britské impérium bylo největší říší v dějinách – roku 1920 zabíralo 35,5 milionu km², tedy 24 % zemské souše. Jeho měnou byla libra šterlinků, která se do roku 1971 dělila na 20 šilinků po 12 pencích, a hlavní zlatou mincí sovereign, ražený od roku 1817. Sovereign se razí dodnes.
| Rozloha na vrcholu | 35,5 milionu km² (1920), 24 % zemské souše |
|---|---|
| Obyvatelstvo | 412 milionů (1913), 23 % tehdejší populace světa |
| Měna | libra šterlinků |
| Dělení do roku 1971 | 20 šilinků po 12 pencích, tedy 240 pencí v libře |
| Přechod na desetinnou měnu | 15. února 1971, Decimal Day |
| Zlatý sovereign | od roku 1817, 7,98805 g, ryzost 916,7/1000 (22 karátů) |
| Pobočné mincovny sovereignu | Sydney (S), Melbourne (M), Perth (P), Ottawa (C), Bombaj (I), Pretorie (SA) |
| Osamostatnění Indie | 1947 |
| Předání Hongkongu Číně | 1. července 1997 |
Historie
Základy položily zámořské plavby 16. století a obchodní společnosti, především Britská Východoindická společnost, která fakticky spravovala Indii dřív, než ji roku 1858 převzala koruna. Impérium rostlo obchodem, koloniemi a válkami s Francií, Španělskem a Nizozemskem.
Vrcholu dosáhlo po první světové válce, kdy zahrnovalo Indii, velkou část Afriky, Kanadu, Austrálii a bezpočet ostrovů. Už roku 1913 žilo pod britskou vládou 412 milionů lidí, téměř čtvrtina tehdejšího lidstva. Rčení, že nad ním slunce nezapadá, bylo doslovné – vždy byla některá jeho část za dne.
Rozpad přišel rychle po druhé světové válce. Roku 1947 se osamostatnila Indie, nejlidnatější a nejcennější britská država, v 50. a 60. letech následovala Afrika a další části Asie. Předání Hongkongu Číně 1. července 1997 je pokládáno za symbolický konec impéria. Pod britskou svrchovaností dnes zůstává čtrnáct zámořských území a většina bývalých kolonií je členy Commonwealthu (Společenství národů), volného sdružení nezávislých států.
Libra a sovereign
Britské mincovnictví stálo na libře šterlinků, která se do roku 1971 dělila na 20 šilinků po 12 pencích, tedy 240 pencí v libře. Desetinnou se stala až 15. února 1971, dnem známým jako Decimal Day.
Nejvýznamnější mincí je zlatý sovereign, ražený od roku 1817 podle mincovního zákona z roku 1816. Váží 7,98805 g, má ryzost 22 karátů a obsahuje 7,32238 g ryzího zlata. Vedle Londýna ho razily pobočky Královské mincovny v Austrálii, Kanadě, Indii a Jižní Africe: Sydney, Melbourne, Perth, Ottawa, Bombaj a Pretorie. Pobočku prozrazuje malé písmeno, u většiny ražeb se sv. Jiřím a drakem od Benedetta Pistrucciho v úseči mezi obrazem a letopočtem.
Kolonie a dominia měly vlastní měny a mince – v Britské Indii rupii, v britské východní Africe v letech 1921–1969 východoafrický šilink. Sovereign se razí dodnes; jako investiční mince vycházel s přestávkami v letech 1957–1982 a znovu od roku 2000.