Britské impérium

Britské impérium bylo největší říší v dějinách – na vrcholu ovládalo čtvrtinu světové souše. Jeho měnou byla libra šterlinků, která se do roku 1971 dělila na 20 šilinků po 12 pencích, a jeho zlatý sovereign se stal nejrozšířenější obchodní mincí 19. století. Sovereign se razí dodnes.

Historie

Základy položily zámořské plavby 16. století a obchodní společnosti, především Východoindická společnost, která fakticky spravovala Indii dřív, než ji převzala koruna. Impérium rostlo obchodem, koloniemi a válkami s Francií a Španělskem.

Vrcholu dosáhlo po první světové válce, kdy zahrnovalo Indii, velkou část Afriky, Kanadu, Austrálii a bezpočet ostrovů. Rčení, že nad ním slunce nezapadá, bylo doslovné – vždy byla některá jeho část za dne.

Rozpad přišel rychle po druhé světové válce. Roku 1947 se osamostatnila Indie, v 50. a 60. letech následovala Afrika a Asie. Poslední velkou državou byl Hongkong, předaný Číně roku 1997. Z impéria zbylo dobrovolné sdružení, Commonwealth.

Libra a sovereign

Britské mincovnictví stálo na libře šterlinků, která se do roku 1971 dělila ne– na 20 šilinků po 12 pencích, tedy 240 pencí v libře. Desetinnou se stala až 15. února 1971, dnem známým jako Decimal Day.

Nejvýznamnější mincí je zlatý sovereign, ražený od roku 1817 s hmotností 7,98 g a ryzostí 916,7. Díky spolehlivé kvalitě se stal obchodní mincí přijímanou po celém světě a razil se nejen v Londýně, ale i v mincovnách v Austrálii, Indii, Kanadě a Jižní Africe. Značka mincovny je proto u sovereignů zásadní údaj – podle malého písmene se cena liší i řádově.

Sběratelsky je impérium obrovské pole. Vedle britských mincí sem patří ražby koloniální správy pro Indii, Afriku i Karibik, s neobvyklými nominály. Sovereign je přitom dostupný: razil se ve velkém a je dodnes běžnou investiční mincí, takže se dá pořídit blízko ceny zlata.