Jižní Afrika

Jižní Afrika je region na jižním cípu afrického kontinentu, jehož nejdůležitějším státem je Jihoafrická republika (od roku 1910 jako Jihoafrická unie, republikou od roku 1961), která vznikla spojením britských kolonií a búrských republik a stala se po konci apartheidu roku 1994 demokratickou "duhovou zemí". Jižní Afrika je v numismatice významná díky jihoafrickým randům, historickým búrským pondům a zlatým krugerrandům, které se staly nejoblíbenějšími investičními mincemi světa.

Historie

Jižní Afrika byla původně obydlena Khoisany - Hotentoty a Bushmani, kteří vytvořili lovecko-sběračské kultury přizpůsobené polosuché savaně. Od 4. století přicházely bantuské kmeny ze severu, které přinesly zemědělství, hutnictví železa a zdomácnělé zvířectvo. Vznikly mocné královské státy jako Zimbabwe, Mapungubwe a později Zulu říše pod vedením Shaky.

Evropské osídlení začalo roku 1652 založením Kapské kolonie Holandskou východoindickou společností (VOC) jako zásobovací stanice pro lodě plující do Asie. Jan van Riebeeck založil Kapské Město a holandští osadníci (později nazývaní Búrové či Afrikánci) postupně kolonizovali kapské vnitrozemí. Dovoz otroků z Afriky a Asie vytvořil rozmanitou populaci, která položila základy současné jihoafrické společnosti.

Búrské republiky Orange a Transvaal vznikly ve 30. a 40. letech 19. století během Velkého putování (Great Trek), kdy tisíce Búrů opustili britskou Kapskou kolonii a založili vlastní nezávislé státy. Búrové hledali svobodu od britské nadvlády a chtěli zachovat tradiční způsob života založený na zemědělství a patriarchální společnosti s rasovým dělením.

Objevení diamantů v Kimberley (1867) a zlata na Witwatersrandu (1886) přitáhlo tisíce evropských prospektorů a transformovalo jižní Afriku v jeden z nejbohatších regionů světa. Cecil Rhodes vybudoval diamantový monopol De Beers a stal se nejmocnějším mužem jižní Afriky. Johannesburg se během několika let stal největším městem regionu díky zlaté horečce.

Búrské války (1880-1881, 1899-1902) vypukly kvůli konfliktu mezi Búry a britskou říší o kontrolu nad zlatými a diamantovými doly. Druhá búrská válka byla první moderní guerillovou válkou, kde Búrové úspěšně čelili početně silnější britské armádě pomocí mobility a znalosti terénu. Britové nakonec vyhráli použitím koncentračních táborů, ale za obrovské politické a morální náklady.

Jihoafrická unie vznikla roku 1910 spojením čtyř kolonií - Kapska, Natalu, Orange a Transvaalu - v britský dominion. Jihoafrická unie měla tři hlavní města: Kapské Město (legislativní), Pretorii (výkonné) a Bloemfontein (soudní). Johannesburg je významné hospodářské centrum. Louis Botha se stal prvním premiérem a snažil se smířit anglické a afrikánské obyvatelstvo.

Apartheid zavedený Národní stranou roku 1948 institucionalizoval rasové dělení jihoafrické společnosti na bílé, barevné, Indy a Afričany. Systém apartheidu vytvořil bantustany pro černé obyvatelstvo a omezil jejich pohyb, vlastnictví půdy a politická práva. Mezinárodní sankce a vnitřní odpor vedený Africkým národním kongresem (ANC) postupně oslabovaly režim.

Konec apartheidu přišel s propuštěním Nelsona Mandely z vězení roku 1990 a vyjednáváním o demokratické transformaci. První svobodné volby roku 1994 vyhrál ANC a Mandela se stal prvním černým prezidentem. Jihoafrická republika se stala "duhovou zemí" s jedenácti oficiálními jazyky a ústavou založenou na lidských právech a rasové rovnosti.

Současná Jihoafrická republika je nejvyspělejší africkou ekonomikou a regionální mocností, ale potýká se s vysokou nerovností, nezaměstnaností a kriminalitou. Země je členem skupiny BRICS a hraje důležitou roli v africké politice. Jihoafrická příroda včetně národních parků a safari přitahuje miliony turistů ročně.

Jihoafrické mincovnictví

Koloniální mincovnictví jižní Afriky začalo používáním holandských a později britských mincí doplněných místními žetony a improvizovanými platidly. Kapská kolonie dlouho neměla vlastní mincovnu, takže se používaly mince dovážené z Evropy nebo místní platidla jako děrované dolary (holey dollars) vystřižené z španělských osmirealovek. Z búrských republik vydával vlastní mince Transvaal: již roku 1874 Burgersovy pondy a v letech 1892–1902 krugerovské ražby.

Nejslavnějšími historickými mincemi regionu byly Krugerovy pondy razené v Transvaalu od roku 1892 s portrétem prezidenta Paula Krugera. Tyto zlaté mince se staly symbolem búrské nezávislosti a odporu proti britskému imperialismu. Po búrských válkách obíhaly britské mince; vlastní jihoafrické mince razila Unie až od roku 1923.

Jihoafrická unie razila od roku 1923 vlastní mince v mincovním systému založeném na jihoafrické libře rozdělené na 20 šilinků. Mince zobrazovaly britské panovníky na líci a jihoafrické motivy na rubu - proteu, springboka, zulské kopí a jiné symboly jižní Afriky. Pretorská mincovna se stala centrem jihoafrického mincovnictví a později světově proslulého Krugerrand programu.

Roku 1961 přešla Jihoafrická republika na rand rozdělený na 100 centů pojmenovaný podle zlatonosného hřbetu Witwatersrand u Johannesburgu. Apartheidní režim razil propagandistické mince oslavující búrské dědictví a afrikánskou kulturu, zatímco Krugerrandy zavedené roku 1967 se staly nejúspěšnějšími investičními mincemi světa. Moderní demokratická JAR pokračuje v tradici kvalitního mincovnictví s motivy jihoafrické přírody a kulturní rozmanitosti.