Pretoria

Mince z mincovny South African MintPretoria je administrativní hlavní město Jihoafrické republiky. Roku 1892 zde byla otevřena státní mincovna búrské Jihoafrické republiky, v letech 1923–1941 tu pracovala pobočka londýnské Royal Mint. Dnešní South African Mint, která razí i zlaté Krugerrandy, sídlí od roku 1992 v Centurionu u Pretorie.

Mincovna Jihoafrické republiky založena 1890, otevřena 6. 7. 1892 v Pretorii
Pobočka Royal Mint 1. 1. 1923 – 30. 6. 1941
Značka na sovereignech SA (1923–1932)
South African Mint od 1. 7. 1941; od 1988 dceřiná společnost Jihoafrické rezervní banky, od 1992 se sídlem v Centurionu
Krugerrand zlatý od 1967, ve stříbře a platině od 2017

Historie

Počátky mincovnictví v Pretorii souvisí s Jihoafrickou republikou (Transvaalem), státem búrských osadníků. Po objevu zlata, který roku 1886 vyvolal zlatou horečku ve Witwatersrandu, rozhodl prezident Paul Kruger o založení národní mincovny. Mincovna vznikla roku 1890 a otevřena byla 6. července 1892. Mince republiky, mezi nimi zlaté pondy (libry), nesly Krugerův portrét a státní znak. První ražbu s letopočtem 1892 však Kruger objednal v berlínské mincovně, aby nemusel čekat na dokončení pretorijské.

Zlaté pondy se razily do roku 1900. Po skončení druhé búrské války roku 1902 se z republiky stala britská kolonie Transvaal, zákonným platidlem se stala britská libra a mincovna byla uzavřena.

Na základě zákona o mincovně z roku 1919 zahájila v Pretorii 1. ledna 1923 provoz pobočka Royal Mint. Razily se tu britské sovereigny se značkou SA a jihoafrické mince s králem Jiřím V.

K 1. červenci 1941 skončilo spojení s Royal Mint a pretorijská pobočka se stala samostatnou South African Mint. Roku 1961, tři měsíce před vyhlášením republiky, přešla země na desítkovou měnu rand, jejíž mince razí mincovna dodnes.

Roku 1967 mincovna uvedla Krugerrand – investiční zlatou minci s obsahem přesně jedné trojské unce ryzího zlata, vytvořenou k prodeji jihoafrického zlata. Roku 1980 Krugerrand tvořil 90 % světového trhu se zlatými mincemi a přibyly menší velikosti ½, ¼ a 1/10 unce. Spojené státy zakázaly dovoz Krugerrandů roku 1985 kvůli apartheidu; většina sankcí padla roku 1991.

Od roku 1988 je mincovna dceřinou společností Jihoafrické rezervní banky a roku 1992 se přestěhovala z historické budovy v Pretorii do Centurionu u Pretorie. Vedle randových mincí razila i mince pro další africké země, například Zimbabwe, Jižní Súdán a Zambii.

Významné ražby

Nejslavnějším produktem je Krugerrand – zlatá mince ryzosti 22 karátů s portrétem Paula Krugera na líci a skákajícím springbokem na rubu. Portrét navrhl Otto Schultz roku 1892, springboka Coert Steynberg roku 1947. Od roku 2017 se Krugerrand razí i ve stříbře a platině.

Sběratelská řada Natura z ryzího zlata vychází od roku 1994; v prvních pěti letech zobrazovala africkou velkou pětku – lva, nosorožce, slona, levharta a buvola. Řada Protea pojmenovaná po národní květině vychází od roku 1986.

Z historického období mincovny pocházejí Krugerovy pondy z let 1892–1900. Polní veldpondy z roku 1902 nevznikly v Pretorii, ale v improvizované mincovně v Pilgrim's Rest.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet