Commonwealth

Commonwealth je sdružení zemí, které kdysi patřily k Britskému impériu. Dnes jich má šestapadesát a jeho základ položil westminsterský statut z roku 1931. Pro sběratele znamená jedno: mince desítek států s portrétem téhož panovníka, od Kanady po Fidži, často ražené v britské mincovně.

Historie

Slovo původně znamenalo „obecné blaho" a v Anglii označovalo republiku Olivera Cromwella v letech 1649 až 1660. Moderní význam vznikl až ve 20. století, kdy se hledal způsob, jak udržet vztahy s dominii, která už fakticky rozhodovala sama.

Westminsterský statut z roku 1931 uznal Kanadu, Austrálii, Nový Zéland a další dominia za rovnoprávné se Spojeným královstvím. Po druhé světové válce, kdy se osamostatnila Indie a po ní desítky dalších zemí, se z organizace stalo dobrovolné sdružení nezávislých států.

Dnes má šestapadesát členů a žije v něm zhruba třetina lidstva. Většina z nich jsou republiky; jen v části z nich – takzvaných Commonwealth realms – zůstává britský panovník i formální hlavou státu.

Mince Commonwealthu

Právě tenhle vztah dělá z Commonwealthu rozsáhlé sběratelské pole. V zemích, kde je britský panovník hlavou státu, nesou mince jeho portrét na líci a místní motiv na rubu – kanadský javorový list, australský klokan, novozélandský kiwi. Sbírka podle motivů tak vypadá jako obrazová encyklopedie přírody a symbolů celého světa.

Numismaticky zajímavé je, že se portrét panovníka měnil ve vlnách napříč zeměmi: nová podobizna se zaváděla postupně, takže tentýž rok může mít mince různých zemí odlišný typ portrétu. Podle toho se dají ražby datovat a rozlišovat.

Investičně sem patří i některé z nejznámějších mincí vůbec – kanadský Maple Leaf, australský Kangaroo a britská Britannia jsou všechny ražby zemí Commonwealthu. Sběratelsky jsou naopak vděčné drobné mince malých ostrovních států, které vycházejí v nízkých nákladech a s neobvyklými motivy.