Druhá světová válka

Druhá světová válka byla nejničivější konflikt v dějinách. Začala 1. září 1939 německým útokem na Polsko a skončila 2. září 1945 podpisem japonské kapitulace; vyžádala si přes 60 milionů obětí. Numismaticky jde o období okupačních a táborových platidel, mincí z náhradních kovů a poválečných měnových reforem.

Historie

Druhá světová válka začala 1. září 1939 německým útokem na Polsko. Nacistické Německo předtím za ustupování západních mocností (appeasement) vybudovalo wehrmacht, roku 1938 připojilo Rakousko a pohraničí Československa a v březnu 1939 obsadilo zbytek českých zemí. Polsko podlehlo do začátku října 1939, Sovětský svaz obsadil jeho východní část podle tajného dodatku paktu Molotov–Ribbentrop. Podivná válka na západě skončila v květnu 1940, kdy Němci během šesti týdnů porazili Nizozemsko, Belgii a Francii a vytlačili Brity z kontinentu. V bitvě o Británii v létě a na podzim 1940 se Luftwaffe nepodařilo získat vzdušnou převahu.

Operace Barbarossa 22. června 1941 překvapila Stalina, wehrmacht pronikl hluboko do SSSR. Němci oblehli Leningrad, stáli před Moskvou, dobyli Ukrajinu. Zimní protiofenziva Rudé armády zastavila postup. Stalingrad v zimě 1942–1943 byl zlomem války, 6. armáda kapitulovala. Kursk v létě 1943 zlomil německou útočnou sílu. Pearl Harbor 7. prosince 1941 přivedl USA do války. Japonci dobyli jihovýchodní Asii, ale Midway v červnu 1942 obrátil průběh pacifické války.

Invaze do Itálie v roce 1943 a Normandie 6. června 1944 otevřela druhou frontu. Paříž byla osvobozena v srpnu 1944, Varšavské povstání Němci potlačili. Rudá armáda postoupila východní Evropou až do Německa. Nacisté a jejich spojenci a spolupracovníci zavraždili během holokaustu přibližně 6 milionů Židů. Oběti zahynuly ve vyhlazovacích centrech, při hromadných střelbách i v dalších místech a formách pronásledování. Německo kapitulovalo 8. května 1945. Japonsko pokračovalo v odporu až do atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki 6. a 9. srpna. Japonsko oznámilo kapitulaci 15. srpna a podepsalo ji 2. září 1945, čímž válka skončila.

Důsledky války přetvořily svět. OSN nahradila Společnost národů, studená válka rozdělila Evropu železnou oponou. Válka spustila dekolonizaci Asie a Afriky, USA a SSSR se staly supervelmocemi. Nacističtí a japonští představitelé byli souzeni za válečné zločiny, v Evropě především v Norimberku. Marshallův plán financoval obnovu západní Evropy.

Ekonomické a mincovní aspekty druhé světové války

Německo v okupovaných zemích zavedlo poukázky říšských úvěrových pokladen (Reichskreditkassenscheine) a stanovilo nucené kurzy. V protektorátu byl kurz uměle nastaven na 10 korun za říšskou marku, výrazně nad skutečnou hodnotu marky. Na okupované Ukrajině vydával říšský komisariát karbovanec a Japonsko vydávalo okupační peníze pro obsazená území jihovýchodní Asie. V terezínském ghettu se od roku 1943 vydávaly bankovky v hodnotách 1 až 100 korun, platné jen uvnitř ghetta; koncentrační tábory jako Sachsenhausen nebo Dachau používaly prémiové poukázky (Prämienscheine).

Nedostatek strategických kovů změnil i mince. Německo razilo 5 a 10 říšských feniků ze zinku, protektorát vydal zinkové 10, 20 a 50 haléřů (1940) a 1 korunu (1941), ražené firmou Vichr a spol. v Lysé nad Labem. Spojené státy razily roku 1943 cent z pozinkované oceli a v letech 1942–1945 pěticentovou minci s 35 % stříbra místo niklu.

Německo financovalo zbrojení už před válkou skrytým dluhem ve formě směnek Mefo. Američané koupili během války válečné dluhopisy za více než 185 miliard dolarů. Po válce následovaly drastické měnové reformy – v Československu k 1. listopadu 1945, v západních okupačních zónách Německa 20. června 1948. Brettonwoodská dohoda z roku 1944 vytvořila Mezinárodní měnový fond a Světovou banku a navázala měny na americký dolar směnitelný za zlato. Spojené státy tuto směnitelnost ukončily v roce 1971.