Reichspfennig
Reichspfennig, česky říšský fenik, byl setinou německé říšské marky v letech 1924 až 1948. Zavedl ho mincovní zákon z 30. srpna 1924 a nápis REICHSPFENNIG nesly mince hodnot 1, 2, 4, 5, 10 a 50. Za války se razily ze zinku a hliníku; platnost skončila měnovými reformami v červnu 1948.
| Hodnota | 1/100 říšské marky |
|---|---|
| Zkratka | Rpf |
| Zavedení | mincovní zákon z 30. srpna 1924 |
| Nominály | 1, 2, 4, 5, 10 a 50 Rpf |
| Válečné ražby od roku 1940 | 1, 5 a 10 Rpf ze zinku, 50 Rpf z hliníku |
| Mince 4 Rpf | jen 1932; 24 mm, 5 g; neplatná od 1. října 1933 |
| Konec platnosti | západní zóny 21. června 1948, sovětská zóna 23. června 1948 |
Historie
Hyperinflace roku 1923 zničila papírovou marku. Přechodně ji nahradila rentová marka a mincovní zákon z 30. srpna 1924 zavedl říšskou marku dělenou na 100 říšských feniků. Jedna říšská marka odpovídala bilionu papírových marek. Drobné mince obou měn obíhaly vedle sebe; například dvoufenik říšské měny se razil vedle téměř shodného dvoufeniku rentové měny.
Roku 1932 nechala vláda kancléře Heinricha Brüninga razit minci v hodnotě 4 říšských feniků, která měla pomoci snižovat ceny. Státní zaměstnanci museli dostávat část výplaty v těchto mincích, ale lidé je odmítali a posměšně jim říkali „chudý Jindřich“ (Armer Heinrich) nebo „Brüningův tolar“. Nacisté je od 1. října 1933 vyřadili z oběhu.
Po připojení Rakouska roku 1938 nahradila říšská marka rakouský šilink. Od roku 1940 se feniky razily z náhradních kovů a pro okupovaná území vznikly zinkové mince Reichskreditkassen v hodnotě 5 a 10 feniků s otvorem uprostřed. V letech 1945 až 1948 se znovu razily mince 1, 5 a 10 feniků s orlicí bez hákového kříže, stále s nápisy REICHSPFENNIG a DEUTSCHES REICH.
Měnová reforma 21. června 1948 nahradila v západních zónách říšskou marku německou markou, 23. června 1948 následovala sovětská okupační zóna. Na území Rakouska skončila platnost říšské marky už 30. listopadu 1945, drobné mince však ještě přechodně obíhaly.
Ražby a kovy
Mince 1 a 2 říšských feniků se razily z bronzu, hodnoty 5 a 10 z hliníkového bronzu zlaté barvy. Desetifenik z roku 1924 má průměr 21 milimetrů. Od roku 1940 se 1, 5 a 10 feniků razilo ze zinku a 50 feniků z hliníku.
Mincovny se na říšských fenicích označují písmeny: A Berlín, D Mnichov, E Muldenhütten, F Stuttgart, G Karlsruhe a J Hamburk. Po připojení Rakouska převzala Říše vídeňskou mincovnu a přidělila jí písmeno B. Na drobných mincích stojí značka mincovny dole uprostřed. Mincovny směly razit jen přidělené množství a ne všechny v každém roce, proto jsou některé kombinace ročníku a značky vzácnější.