Karlsruhe

Mince z mincovny KarlsruheKarlsruhe je město v jihozápadním Německu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, založené roku 1715 markrabětem Karlem Vilémem Bádensko-Durlašským a do roku 1945 hlavní město Bádenska. Tamní mincovna razí od roku 1827, od roku 1872 nese značku G a dodnes vyrábí německé euromince.

Založení města 17. června 1715, markrabě Karel Vilém Bádensko-Durlašský
Hlavní město Bádenska do 1945
První mincovna 1732 ve vedlejší budově zámku, po dvou letech přenesena do Durlachu
Nová budova mincovny schválena 1816, dokončena 1827
První ražba v nové mincovně zlatý desetigulden, 1827
Mincovní značka G (od 1872)
Dnes Staatliche Münzen Baden-Württemberg (od 1998 spolu se Stuttgartem), ražba euromincí

Historie

Karlsruhe má mezi evropskými městy neobvyklý původ – markrabě Karel Vilém Bádensko-Durlašský je založil 17. června 1715 na volném místě podle přesného plánu. Pověst praví, že markrabě usnul během lovu a zdál se mu sen o novém městě. Město vzniklo podle barokního geometrického plánu s dvaatřiceti ulicemi paprskovitě vycházejícími ze zámku, odtud přezdívka „město vějíř“. Markrabě sem přesunul svou rezidenci z Durlachu a osadníkům udělil četná privilegia bez ohledu na vyznání, díky nimž se zde brzy usadili i Židé.

V 18. století se Karlsruhe stalo jedním z center osvícenství v jižním Německu. Zakladatelův vnuk Karel Fridrich Bádenský se roku 1806 stal prvním bádenským velkovévodou a Karlsruhe velkovévodskou rezidencí. Roku 1818 zde byla přijata bádenská ústava, jedna z nejliberálnějších své doby, a roku 1822 tu vznikl Ständehaus, první budova pro zemský parlament v německých státech. Roku 1825 byla založena polytechnická škola, předchůdkyně dnešního Karlsruhe Institute of Technology.

Za revoluce 1848–1849 uprchl velkovévoda Leopold v květnu 1849 z Karlsruhe do exilu; povstání v létě téhož roku potlačila pruská vojska. Po sjednocení Německa roku 1871 zůstalo Karlsruhe hlavním městem Bádenského velkovévodství v rámci Německé říše a hlavním městem Bádenska zůstalo až do roku 1945. Za druhé světové války město těžce poškodilo spojenecké bombardování. Po válce sem přišly Spolkový ústavní soud a Spolkový soudní dvůr, a proto se Karlsruhe označuje za právní hlavní město Německa.

Bádenské mincovnictví v Karlsruhe

Mincovna v Karlsruhe vznikla roku 1732 ve vedlejší budově zámku, už po dvou letech však byla přenesena za hradby Durlachu. Stálou mincovnu dostalo Karlsruhe až v 19. století.

Po povýšení Bádenska na velkovévodství bylo roku 1816 rozhodnuto o stavbě nové mincovny; plány vojenského stavitele Friedricha Arnolda převzal Friedrich Weinbrenner a budovu po jeho smrti dokončil jeho žák Friedrich Theodor Fischer roku 1827 a na jaře téhož roku se v ní razila první mince – zlatý desetigulden. Razily se zde bádenské zlatníky (guldeny) a další mince guldenové měny. Od roku 1872 používá mincovna značku G, kterou nese dodnes. Po vzniku Německé říše razila karlsruhská mincovna říšské marky s portréty bádenských velkovévodů Fridricha I. Bádenského a posledního velkovévody Fridricha II. Bádenského, který abdikoval roku 1918. Roku 1998 se spojila se stuttgartskou mincovnou do podniku Staatliche Münzen Baden-Württemberg a dodnes razí německá eura a pamětní mince. Je jednou z pěti německých mincoven se značkami A, D, F, G a J.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet