Fenik
Fenik je české označení německého Pfennigu, názvu užívaného pro různé drobné mince od středověkých stříbrných penízů až po setinu německé marky. Nejde tedy o jediný typ se stálou hmotností a kovem. Při popisu historického feniku je nutné uvést zemi, vydavatele, období a techniku ražby.
| Původní prostředí | německy mluvící země |
|---|---|
| Středověká podoba | drobný stříbrný peníz; také jednostranné brakteáty |
| Novodobé použití | 1/100 německé marky |
| Spolková republika | 1, 2, 5, 10 a 50 pfennigů |
| Konec právního oběhu DM | 31. prosince 2001 |
| Jednotný historický standard | ne |
Od středověkého Pfennigu k feniku
Fenik je česká podoba německého názvu Pfennig. Ve středověku označoval drobné peníze ražené v různých německy mluvících zemích, nikoli jednu celoevropskou minci. Podle místa a doby se měnily kov, hmotnost, ryzost, obraz i způsob výroby.
Do široké rodiny fenikových ražeb patří dvoustranné stříbrné peníze i tenké jednostranné typy. Označení Hohlpfennig se používá pro dutý jednostranný fenik, jehož reliéf se na rubu projevuje negativně. Techniku proto nelze odvodit jen ze samotného názvu nominálu.
Stejné slovo později přešlo do novodobé německé desetinné měny. V systému německé marky byl Pfennig jednou setinou marky a Spolková republika vydávala hodnoty 1, 2, 5, 10 a 50 pfennigů. Mince německé marky přestaly být zákonným platidlem na konci roku 2001.
Co uvést v popisu
U středověkého feniku je nutné zaznamenat region, vydavatele, období, kov, techniku a všechny čitelné značky. Jeden místní přepočet nelze bez dokladu použít pro jinou zemi ani století, protože drobné mince podléhaly opakovaným měnovým změnám.
Novodobý Pfennig se naopak určuje v rámci konkrétní markové měny a podle roku a emitenta. Rozlišení historického feniku od setiny německé marky je zásadní: stejný název zde spojuje různé měnové soustavy, nikoli shodné parametry mince.
