Brakteát

Brakteát je velmi tenká jednostranně ražená stříbrná mince středověké střední Evropy. Obraz vyražený na líci se kvůli tenkému střížku projevuje na rubu jako negativní reliéf. Jednotná hmotnost ani rozměr neexistují; české brakteáty patří hlavně do 13. století a určují se podle typu a nálezu.

Brakteáty ve střední Evropě

Brakteáty se razily z velmi tenkého stříbrného střížku pouze jedním razidlem. Reliéf líce proto na rubu vystupuje jako obrácený negativní obraz. Tenký kov se mohl při ražbě prohnout, ale miskovitý tvar ani přesný průměr nejsou pro všechny emise stejné.

Tento způsob ražby se ve 12. a 13. století uplatnil v několika částech střední Evropy. Jednotlivá území používala rozdílné hmotnostní standardy a odlišné obrazové typy, takže slovo brakteát označuje technickou skupinu mincí, nikoli jeden nominál s pevnou hodnotou.

Zavedení českých brakteátů se spojuje s Přemyslem Otakarem I., zřejmě ve druhé polovině 20. let 13. století; jejich ražba skončila mincovní reformou roku 1300. V dobových pramenech se označovaly jako denáry; dnešní název brakteát je mladší a vychází z latinského slova pro tenký kovový plíšek.

Obraz a určování

Mnoho brakteátů nemá opis. Určení se proto opírá o podobu panovníka, heraldické a architektonické motivy, styl razidla, průměr, hmotnost a především nálezové souvislosti. Přesné přiřazení panovníkovi nebo mincovně nemusí být možné jen podle jednoho obrazového prvku.

Tenký střížek je citlivý na ohnutí, prasknutí a ztrátu okraje. Poškozený nebo dodatečně prohnutý kus sám o sobě nedokládá, jaký tvar měla mince bezprostředně po vyražení.