Hamburk
Hamburk (Svobodné a hanzovní město Hamburk) je přístavní město na dolním toku Labe a s téměř dvěma miliony obyvatel druhé největší město Německa. Je zároveň spolkovou zemí. Jeho přístav je třetí největší v Evropě a první mince se zde razily už roku 834.
| Úřední název | Svobodné a hanzovní město Hamburk (Freie und Hansestadt Hamburg) |
|---|---|
| Postavení | spolková země Německa, jeden ze tří městských států (s Berlínem a Brémami) |
| Počet obyvatel | přibližně 1,9 milionu |
| Přístav | největší v Německu, třetí v Evropě po Rotterdamu a Antverpách |
| Biskupství | od roku 834, prvním biskupem Ansgar |
| První ražba mincí | 834 |
| Hamburská banka | 1619–1875, účetní měna marka banko |
| Mincovní značka | J (od roku 1875) |
Historie
Jméno města pochází od hradu Hammaburg z počátku 9. století. Roku 834 se Hamburk stal sídlem biskupství, jehož prvním biskupem byl Ansgar; téhož roku se zde poprvé razily mince. Výhodná poloha na Labi, kudy se zboží z vnitrozemí dostávalo k Severnímu moři, z města brzy udělala tržiště a překladiště.
Roku 1241 uzavřel Hamburk spojenectví s Lübeckem, které se považuje za počátek Hanzy, svazu severoněmeckých a baltských obchodních měst. Roku 1619 vznikla Hamburská banka (Hamburger Bank), která vedla účty v marce banko a fungovala až do konce roku 1875, kdy se změnila na pobočku Říšské banky. Po zániku Svaté říše římské roku 1806 se Hamburk stal svrchovaným státem; ještě téhož roku jej obsadili Francouzi.
Ve dnech 4.–8. května 1842 zničil velký požár čtvrtinu vnitřního města včetně tří kostelů a radnice; zemřelo 51 lidí a 20 000 dalších přišlo o domov. Na přelomu 19. a 20. století byl Hamburk hlavním přístavem, z něhož odplouvali vystěhovalci z Německa a východní Evropy do Spojených států.
V červenci 1943 vyvolaly spojenecké nálety (operace Gomora) ohnivou bouři, která si vyžádala 35 000 až 40 000 obětí. Po válce se město obnovilo jako obchodní a přístavní centrum. Skladištní čtvrť Speicherstadt a kancelářská čtvrť Kontorhausviertel jsou od roku 2015 na seznamu světového dědictví UNESCO.
Hamburk a peníze
Hamburská mincovna patří k nejstarším v Německu: mince se ve městě razily už roku 834 a roku 1435 získala od císaře Zikmunda Lucemburského právo razit zlaté guldeny.
Marka banko byla čistě účetní měna Hamburské banky – nikdy se nerazila a existovala jen v bankovních knihách. Dělila se na 16 šilinků po 12 fenicích a roku 1622 odpovídala 8,66 g stříbra. Vedle ní razil Hamburk oběživo v marce kurant, jejíž hodnota se od marky banko lišila.
Od roku 1875 nesou mince z hamburské mincovny značku J. Mincovna dnes sídlí v Hamburku-Rahlstedtu a razí 21 % německých oběžných mincí i pamětní mince.