Antverpy
Antverpy jsou belgický přístav na Šeldě a sídlo provincie Antverpy. V 16. století patřily k nejbohatším městům Evropy a roku 1531 tu otevřeli první účelově postavenou burzu. Zdejší mincovna se značkou ruky razila pro Habsburky až do roku 1797, mimo jiné křížové tolary.
| Stát | Belgie, Vlámský region |
|---|---|
| Řeka | Šelda, ústím Westerschelde spojená se Severním mořem |
| Historická příslušnost | Antverpské markrabství, v 16. století Brabantské vévodství |
| Burza | otevřena 1531 |
| Dobytí města | 1585, Alexandr Farnese |
| Značka mincovny | ruka |
| Ražby rakouských Habsburků | Karel VI. až František II., poslední ročník 1797 |
| Nominály 18. století | liard, escalin, dukaton, křížový tolar, sovráno |
Historie
Antverpy leží na Šeldě, kterou jsou ústím Westerschelde spojené se Severním mořem. Roku 980 se za císaře Oty II. staly markrabstvím, pohraničním územím proti Flanderskému hrabství. V 16. století patřily k Brabantskému vévodství.
Vrchol prosperity přišel v 16. století, kdy byly Antverpy nejbohatším městem Evropy a soustředil se v nich mezinárodní obchod. Roku 1531 tu byla otevřena burza, první účelově postavená komoditní burza na světě.
Úpadek přinesla nizozemská povstání. 4. listopadu 1576 město vyplenili vzbouření španělští vojáci, události se říká španělská zuřivost. Roku 1585 dobyl Antverpy po dlouhém obléhání Alexandr Farnese, vévoda parmský. Vestfálský mír v Münsteru roku 1648 pak uzavřel Šeldu pro plavbu, což zničilo antverpský obchod. Uzavření trvalo až do roku 1863, zmírněné jen za francouzské vlády v letech 1795–1814 a za Spojeného království nizozemského v letech 1815–1830.
Dnes je antverpský přístav druhým největším v Evropě po Rotterdamu a město je světovým centrem obchodu s diamanty.
Antverpská mincovna
Antverpy byly mincovnou Brabantského vévodství. Za Filipa II. Španělského se tu od roku 1557 razil stříbrný tolar zvaný Philipsdaalder; antverpské ražby nesou jako mincovní značku ruku.
Po válkách o španělské dědictví získal Nizozemí Karel VI. V Antverpách pak razili Karel VI., Marie Terezie, František I. Štěpán Lotrinský, Josef II., Leopold II. a František II. Měděné byly liard a dvojliard, stříbrné escaliny, dukatony a jejich díly, ve zlatě se razila sovrána a jejich násobky. Dukaton o hmotnosti 33,23 g razila Marie Terezie v letech 1749–1754 v Antverpách a Bruggách.
Dekretem Marie Terezie z 19. května 1755 nahradil dukaton křížový tolar s ondřejským křížem a čtyřmi korunami na rubu. Jeho ražba začala v Antverpách v letech 1755–1758 a pokračovala v Bruselu. Poslední antverpské ražby, křížový půltolar a čtvrttolar, nesou rok 1797, kdy se Rakousko mírem v Campo Formiu vzdalo Belgie.