Liard
Liard je drobná mince, která vznikla v 15. století v Dauphiné a od poloviny 17. století se ve Francii razila z mědi jako Liard de France v hodnotě 3 denárů, tedy čtvrt sou. Poslední francouzské liardy jsou z roku 1792; liardy razilo také Lotrinsko, Rakouské Nizozemí či Lutyšsko.
| Původ | Dauphiné, 15. století |
|---|---|
| Hodnota ve Francii | 3 denáry (deniers tournois) = ¼ sou; 80 liardů = 1 livra |
| Kov francouzského liardu | měď (Liard de France, od poloviny 17. století) |
| Poslední francouzské ražby | 1792 |
| Stažení z oběhu ve Francii | 1. července 1856 |
| Další oblasti použití | Lotrinsko, Rakouské Nizozemí, Lutyšsko, Lucembursko |
Liard ve Francii
Liard se objevil v 15. století v Dauphiné, které od připojení k Francii roku 1349 zčásti zachovávalo vlastní správu a právo razit mince. Rané delfínské liardy obsahovaly stříbro a nesly na jedné straně delfína, na druhé kříž s liliemi. Název se odvozuje ze starofrancouzského slova liart, šedý.
V polovině 17. století se liard ve Francii začal razit z mědi jako Liard de France. Deklarace z 1. července 1654 stanovila jeho hodnotu na 3 denáry, tedy čtvrt sou; 80 liardů dávalo jednu livru. Už roku 1658 byla hodnota snížena na 2 a poté na 1 denár a na 3 denáry se vrátila teprve roku 1694.
Poslední liardy byly vyraženy roku 1792. Kvůli nedostatku drobných mincí obíhaly i po zavedení franku – roku 1803 platil liard 2 centimy – a z oběhu byly jednoliardové a dvouliardové mince staženy až 1. července 1856.
Liardy mimo Francii
Měděné liardy s lotrinským znakem razilo Lotrinsko v letech 1704–1729 za vévody Leopolda Josefa Lotrinského. Ve Španělském a později Rakouském Nizozemí patřil liard k nejmenším jednotkám; čtyři liardy dávaly jeden sol a obíhaly i dvouliardové měděné mince. Po francouzské okupaci roku 1794 tamní soustavu nahradil frank. Liardy razilo také Lutyšské knížecí biskupství, Lucemburské vévodství, knížectví Montbéliard a Sedan; hmotnost, vzhled i přesný vztah k místní měně se mezi vydavateli lišily.
