Brusel
Brusel je hlavní město Belgie a sídlo hlavních institucí Evropské unie i NATO. Leží na řece Senne v historickém Brabantsku, jehož vévodové z něj učinili své hlavní město, a od 15. století byl správním centrem burgundského a habsburského Nizozemí. V letech 1832–2017 zde razila mince Královská belgická mincovna.
| Země | Belgie |
|---|---|
| Řeka | Senne |
| Tradiční datum založení | 979 |
| Součást burgundského státu | od roku 1430 |
| Hlavní město Belgie | od roku 1830 |
| Grand-Place na seznamu UNESCO | od roku 1998 |
| Mincovna | Královská belgická mincovna, ražba 1832–2017 |
Historie
Za oficiální založení Bruselu se pokládá rok 979, kdy dolnolotrinský vévoda Karel přenesl do osady na řece Senne ostatky svaté Guduly. Jádrem osady byla kaple svatého Gaugerika na ostrově v řece. Brusel ležel na obchodní cestě mezi Flandry a Porýním, rostl jako tržní a řemeslné město a za vévody Jana I. Brabantského se stal hlavním městem Brabantského vévodství. Symbolem měšťanského bohatství se stalo tržiště Grand-Place s cechovními domy.
Roku 1430 připadl Brusel s Brabantskem burgundskému vévodovi Filipu III. Dobrému a za Karla V. se stal oficiálním hlavním městem Nizozemí. Jako sídlo dvora a vysoké správy přitahoval šlechtu, úředníky, umělce i obchodníky. V 16. a 17. století město zasáhly náboženské konflikty, povstání a války, které proměňovaly politickou mapu nížinných zemí.
Ve dnech 13.–15. srpna 1695 zničilo bombardování francouzským dělostřelectvem asi třetinu budov města včetně náměstí Grand-Place a město se muselo obnovit. V 18. století byl Brusel sídlem habsburské správy rakouského Nizozemí. Po napoleonském období se ocitl ve Spojeném království nizozemském a po revoluci roku 1830 se stal hlavním městem nově vzniklé Belgie.
Po druhé světové válce v Bruselu postupně zakotvily instituce Evropských společenství a později Evropské unie – Evropská komise, Evropská rada a Rada EU. Sídlí zde také Severoatlantická aliance (NATO).
Architektura a mincovna
Historické jádro s náměstím Grand-Place, od roku 1998 zapsaným na seznamu světového dědictví UNESCO, připomíná dobu cechovního bohatství. Vedle gotiky a baroka vyniká bruselská secese, spojená zejména s architektem Victorem Hortou, a moderní administrativní čtvrti evropských institucí.
V Bruselu razil mince pro Brabantsko burgundský vévoda Filip III. Dobrý a po něm habsburští panovníci; od roku 1758 byla bruselská mincovna jedinou v rakouském Nizozemí. Jako Královská belgická mincovna razila v letech 1832–2017 mince Belgie; na belgických eurech nese její značku hlava archanděla Michaela v přilbě, patrona města.