Karel V. Habsburský

Karel V. byl římský císař a španělský král, jehož říše sahala od Nizozemí po Ameriku – odtud rčení, že nad ní slunce nezapadá. Vládl v letech 1519 až 1556 a právě za něj začalo do Evropy proudit americké stříbro, které na dvě století proměnilo evropské mincovnictví. Zemřel roku 1558.

Historie

Narodil se roku 1500 v Gentu a dědictvím spojil čtyři rody. Po otci Filipovi Sličném získal Nizozemí a habsburské državy, po matce Janě Šílené španělské koruny s koloniemi. Roku 1519 byl po dědovi Maxmiliánovi I. zvolen římským císařem – volbu si zajistil půjčkou od augsburských Fuggerů, což byl na tehdejší poměry nevídaný obchod.

Jeho vláda je jedním dlouhým zápasem na několika frontách. Ve Svaté říši musel čelit reformaci: Luther před ním vystoupil na sněmu ve Wormsu roku 1521 a náboženský rozkol se přes všechny pokusy nepodařilo zacelit. Na jihu a východě tlačila Osmanská říše, na západě soupeřila Francie o Itálii.

V Novém světě mezitím jeho jménem dobyli Cortés Mexiko a Pizarro inckou říši. Do Španělska začaly připlouvat stříbrné flotily z Potosí a Zacatecas – bohatství, které financovalo války, ale zemi neuzdravilo: koruna za jeho vlády několikrát fakticky zbankrotovala.

Roku 1555 uznal augsburským mírem zásadu, že o víře v každém území rozhoduje jeho panovník. O rok později se jako jediný císař v dějinách vzdal všech titulů: španělskou část předal synovi Filipovi II., císařskou bratru Ferdinandovi I. a odešel do kláštera, kde roku 1558 zemřel.

Mince Karla V.

Za jeho vlády se v Evropě prosadila velká stříbrná mince. Vzorem byl jáchymovský tolar, ražený od roku 1520 v Čechách, a Karel V. dal jeho standardu říšské požehnání – nová vysoká hodnota vyhovovala obchodu, který už drobné mince neuživily.

Ze španělského stříbra se razily osmireálové mince, kterým se říkalo piece of eight a které se staly první skutečně světovou obchodní mincí; obíhaly od Karibiku po Manilu a Kanton. V Nizozemí, Itálii i ve Španělsku nesou jeho ražby latinské tituly a habsburský znak s orlicí, často doplněný sloupy s heslem PLVS VLTRA – „stále dál", což je narážka na plavby za Gibraltar.

Sběratelsky jde o rozsáhlou a nesourodou oblast, protože každá část říše razila po svém. Nejdostupnější jsou nizozemské a španělské drobné mince, nejžádanější velké tolary a zlaté ražby. U koloniálního stříbra se často setkáte s nepravidelným tvarem střížku – takzvané macuquina se stříhala z prutu a razila narychlo, takže nepravidelnost není vada, ale znak doby.