Gibraltar

Gibraltar je britské zámořské území o rozloze 6,8 km² na jižním cípu Pyrenejského poloostrova u Gibraltarské úžiny. Velké Británii ho roku 1713 postoupila Utrechtská smlouva. Platí zde gibraltarská libra v paritě s britskou librou a vlastní desetinné oběžné mince vydává Gibraltar od roku 1988.

Historie

Strategická poloha Gibraltaru – na dohled od Afriky a přímo u průlivu spojujícího Atlantik se Středozemním mořem – z něj udělala místo, o které se po staletí soupeřilo. Řekové a Římané považovali skálu, kterou nazývali Mons Calpe, za jeden z Herkulových sloupů. Féničané tu byli přítomni kolem roku 950 př. n. l. a Gorhamovu jeskyni užívali jako svatyni.

Zásadní proměna přišla roku 711, kdy se přes průliv přeplavilo převážně berberské vojsko vedené Tárikem ibn Zijádem. Z arabského označení Džabal Tárik („Tárikova hora“) se postupně vyvinulo dnešní jméno Gibraltar. Po staletí pak šlo o důležitý opěrný bod v prostoru, kde se střetávaly muslimské státy Pyrenejského poloostrova s křesťanskými královstvími během reconquisty. Kastilie dobyla Gibraltar roku 1309, roku 1333 jej však znovu získali Marínovci z Fesu. Trvale připadl Kastilii až roku 1462, kdy jej dobyl vévoda z Mediny Sidonie.

Moderní dějiny území určila válka o španělské dědictví. Roku 1704 Gibraltar obsadila anglo-nizozemská flotila jménem arcivévody Karla Habsburského. Následná Utrechtská smlouva (1713) postoupila Gibraltar Velké Británii, a tím položila základ dnešního statutu. Španělsko se s výsledkem nesmířilo a Gibraltar neúspěšně obléhalo roku 1727 a znovu v letech 1779–1783 při takzvaném Velkém obléhání. Od té doby Gibraltar sloužil především jako pevnost a námořní základna.

Ve 20. století se Gibraltar stal důležitým logistickým bodem během světových válek a postupně získával širší vnitřní samosprávu. Otázka suverenity zůstala citlivá: v referendu roku 1967 se obyvatelé drtivou většinou vyslovili pro setrvání pod britskou svrchovaností a roku 2002 téměř 99 % hlasujících odmítlo návrh sdílené suverenity se Španělskem.

Poloha, správa a měna

Gibraltar je malý, hustě osídlený výběžek na jihu Pyrenejského poloostrova, jehož dominantou je vápencová Skála. Vedle přístavních služeb a turistiky se tu uplatňují také finanční a další specializované služby. Jde o britské zámořské území se samosprávnými institucemi, zahraniční vztahy a obranu zajišťuje Spojené království.

Gibraltar používá gibraltarskou libru, která je v paritě s britskou librou a je s ní volně směnitelná. Britské mince a bankovky Bank of England v Gibraltaru obíhají souběžně s místními a přijímají se bez rozdílu; gibraltarské bankovky naopak nejsou zákonným platidlem ve Spojeném království. První bankovky vydal Gibraltar v nouzi roku 1914, vlastní bankovky vydává od roku 1927 a desetinnou soustavu zavedl roku 1971 současně se Spojeným královstvím. Vlastní desetinné oběžné mince má od roku 1988; mají stejnou hmotnost, rozměry i kov jako britské a liší se jen motivy, mezi nimiž jsou Skála, magot bezocasý nebo gibraltarské klíče.