Bohatství

Bohatství je souhrn hodnot, které člověk, podnik nebo stát vlastní – peníze, nemovitosti, cenné papíry, drahé kovy, sbírky a další majetek. Ekonomie ho měří jako čisté jmění, tedy hodnotu aktiv po odečtení dluhů k určitému dni. Na rozdíl od příjmu jde o stav, nikoli o tok za období.

Ekonomické vymezení zásoba aktiv k určitému datu (stavová veličina)
Čisté jmění hodnota aktiv minus závazky
Rozdíl od příjmu příjem je tok za období, například za rok
Merkantilismus (15.–18. století) bohatství státu měřené zásobou zlata a stříbra
Adam Smith, 1776 Pojednání o podstatě a původu bohatství národů – odmítl ztotožňovat bohatství s penězi
Rozdělení 1 % dospělých drželo roku 2013 46 % světového bohatství (Credit Suisse)

Historie

Chápání bohatství se v dějinách proměňovalo podle toho, co daná společnost považovala za nejcennější a zároveň nejvzácnější. V zemědělských kulturách znamenalo bohatství především půdu, dobytek a schopnost uživit rodinu či družinu. Ve starověkých říších k tomu přibyla kontrola pracovních sil, přístup k surovinám a výběr daní. V tomto prostředí se jako praktický nástroj prosadily peníze – nejprve v podobě váženého kovu, později v podobě standardizovaných mincí, které usnadnily obchod i výběr poplatků.

S mincemi získalo bohatství přenosnou a skladnou podobu. Zlato a stříbro se díky vzácnosti, dělitelnosti a trvanlivosti staly v mnoha oblastech dlouhodobými nositeli hodnoty. Ve chvílích nejistoty – při válkách, epidemiích nebo politických zvratech – lidé své úspory ukrývali, a proto archeologie nachází četné mincovní depoty (poklady).

Od 15. do 18. století ovládal evropské hospodářské myšlení merkantilismus. Jeho vyhraněný proud, bulionismus, měřil bohatství státu množstvím zlata a stříbra, které drží. Proti tomu vystoupil Adam Smith v díle Pojednání o podstatě a původu bohatství národů z roku 1776: představu, že bohatství tvoří peníze, označil za rozšířený omyl a za bohatství společnosti považoval roční produkt její půdy a práce.

S rozvojem bankovnictví, úvěru a obchodních společností se bohatství stále více drželo v listinné a účetní podobě. Průmyslová doba přinesla kapitál vložený do podniků, nemovitosti v rychle rostoucích městech a později finanční instrumenty. Do veřejné debaty zároveň vstoupila otázka nerovnosti, tedy jak je bohatství rozděleno. Podle zprávy banky Credit Suisse z roku 2013 drželo 1 % dospělých 46 % světového bohatství.

Podoby bohatství

Bohatství tvoří hmotná aktiva, jako jsou nemovitosti, drahé kovy, hotovost nebo sbírky, a finanční aktiva, jako jsou bankovní účty a cenné papíry. Drahé kovy jsou fyzické, trvanlivé a v dějinách se opakovaně osvědčily jako uchovatel hodnoty, i když jejich cena kolísá. Celkové bohatství domácností na světě bez lidského kapitálu odhadla Credit Suisse ke konci roku 2020 na 418,3 bilionu dolarů.

V každodenní řeči se bohatství směšuje s příjmem, ale jde o rozdílné věci: příjem je tok (co přichází za určité období), bohatství je stav (co je nashromážděno k určitému dni). Z příjmu, který se neutratí, vznikají úspory, a ty bohatství zvyšují.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet