Cob mince

Cob mince jsou ražené zlaté a stříbrné mince španělské Ameriky z 16.–18. století. Vznikaly odsekáním stanovené hmotnosti kovu a úderem razidel, takže mívají neúplný opis a nestejný tvar. Španělsky se nazývají macuquinas; nešlo o nouzové úlomky, ale o oběživo přijímané hlavně podle hodnoty kovu.

Historie

Po španělském dobytí velké části Ameriky vznikly mincovny, které převáděly zlato a stříbro na standardizované oběživo. První významné podniky pracovaly v Mexiku, Limě, Potosí, Bogotě, Cartageně a dalších centrech. Ražba umožňovala koruně vybírat poplatky, kontrolovat ryzost a používat kov k placení vojska, správy i dálkového obchodu.

Anglický sběratelský název cob se tradičně spojuje s odseknutým kusem kovu, přesná etymologie však není jistá. Španělský termín macuquina označuje ručně kladivem raženou nepravidelnou minci. Výrobní pracovník připravil prut nebo plát kovu, odsekl kus, upravil jej na stanovenou hmotnost a vložil mezi dvě razidla. Jediný úder nemusel přenést celý obraz.

Základním stříbrným nominálem byl real a jeho násobky, především osmireal. Ve zlatě se razily escudy. Typy nesly královské jméno a titul, znaky Kastilie a Leónu, kříž, sloupy, mincovní značku a iniciálu odpovědného úředníka. Protože střížek nebyl kruhový a razidlo bylo často větší, na jednom kuse může chybět rok, část erbu nebo celé jméno.

Nepravidelnost neznamenala libovolnou hodnotu. Mincovna kontrolovala ryzost a hmotnost, lehký kus měl být upraven nebo odmítnut. Praxe však čelila krádežím kovu, nepřesnostem a podvodům. Nejznámější skandál vypukl v Potosí ve 40. letech 17. století, kdy byly zjištěny podhodnocené a málo ryzí mince. Koruna zasáhla, potrestala úředníky a změnila typ ražby.

Potosijské reformní typy po roce 1652 používaly takzvaný sloupový a vlnový obraz s opakovanými značkami hodnoty a mincovny. Měly obnovit důvěru po skandálu a usnadnit kontrolu. Různé americké mincovny však měly vlastní posloupnost značek a dat. Určení cobu je proto specializovaná práce založená i na malém dochovaném fragmentu písmene nebo erbu.

Osmirealy a další nominály putovaly do Evropy a přes Manilu do Asie. Přijímaly se pro obsah stříbra a mohly být váženy, zkoušeny, kontramarkovány nebo roztaveny. Velké množství převážely flotily, jejichž některé lodě ztroskotaly v Karibiku a u pobřeží Floridy. Mince z doloženého vraku mají archeologickou provenienci, ale mořská koroze a čištění zásadně mění povrch.

Od 18. století přecházely španělsko-americké mincovny na strojovější výrobu kulatých sloupových dolarů a později portrétních mincí. Přesný konec cobové ražby se lišil podle mincovny a nominálu. Starší kusy zůstávaly v oběhu a mohly být ořezány nebo znovu označeny. Koloniální a místní nouzové emise někdy použily cob jako střížek pro kontramarku.

Romantika pokladů vedla k velkému množství replik a padělků.

Cobové mince ovlivnily měnový oběh i po zániku španělské koloniální jednoty. Nové americké státy přebíraly stříbro, přerážely starší kusy nebo je přijímaly podle hmotnosti. V Karibiku a Severní Americe mohly být velké nominály děleny na části, ale dělení není základní výrobní definicí cobu. Celý nepravidelný osmireal vznikl jako plnohodnotná mince, nikoli jako předem určený úlomek.

Výroba, značky mincovny a mince z vraků

Střížek vznikl odseknutím kovu a následným váhovým dorovnáním. Hrany proto mohou být rovné, zalomené i zaoblené a nemají moderní vroubkování. Část kovu se při úderu roztekla do stran.

Značka assayera označuje úředníka odpovědného za ryzost, není autogramem rytce. Přeražení a dvojitý úder mohou vytvářet zdánlivě nesmyslné kombinace.

Mořský nález mívá krystalický, porézní nebo zčernalý povrch a může být slepen do konkrementu.

Termín cob popisuje výrobní skupinu, nikoli jeden nominál. Osmireal, čtyřreal, dvoureal i zlatý escudo mohou být coby.