Belgie
Belgie je království v západní Evropě s hlavním městem Bruselem, nezávislé od roku 1830. Od 5. června 1832 platila belgickým frankem, který měl stejnou hodnotu jako francouzský. Od 1. ledna 1999 je její měnou euro v kurzu 40,3399 franku za euro a Belgie vydává vlastní národní strany euromincí.
| Hlavní město | Brusel |
|---|---|
| Nezávislost | vyhlášena 4. října 1830, uznána Londýnskou smlouvou 19. dubna 1839 |
| První král | Leopold I. Belgický, na trůn uveden 21. července 1831 |
| Úřední jazyky | nizozemština, francouzština, němčina |
| Belgický frank | od 5. června 1832 místo zlatého, rovný francouzskému franku |
| Latinská mincovní unie | zakládající člen 1865, vystoupení 1926 |
| Euro | od 1. ledna 1999, 1 € = 40,3399 BEF; frank platil do 28. února 2002 |
| Euromince | portrét Alberta II. Belgického (1999–2013), od roku 2014 Filipa Belgického; od roku 2018 je razí nizozemská Královská mincovna |
Historie
Území dnešní Belgie získal po válce o španělské dědictví habsburský císař Karel VI. V Antverpách pak razili Karel VI., Marie Terezie, František I. Štěpán Lotrinský, Josef II., Leopold II. a František II. liardy, escaliny, dukatony, křížové tolary i zlaté sovrany; podobné nominály vznikaly i v mincovně v Bruselu. Poslední antverpské ražby nesou rok 1797, kdy se Rakousko mírem v Campo Formiu Belgie vzdalo.
Belgická revoluce roku 1830 oddělila jižní provincie od Nizozemského království. Nezávislost byla vyhlášena 4. října 1830 a prvním králem se 21. července 1831 stal Leopold I. Belgický; tento den je dnes státním svátkem. Mezinárodně uznala nový stát Londýnská smlouva 19. dubna 1839.
Roku 1832 nahradil dosavadní zlatý (gulden) belgický frank, rovný francouzskému. Roku 1865 Belgie spolu s Francií, Itálií a Švýcarskem založila Latinskou mincovní unii; roku 1868 přistoupilo Řecko. Měna každého člena měla hodnotu 4,5 g ryzího stříbra nebo 290,322 mg ryzího zlata a mince členských zemí se směňovaly v poměru 1 : 1. Roku 1926 zavedla Belgie pro mezinárodní platby zlatou jednotku belga v hodnotě 5 franků a z unie vystoupila.
Od 1. ledna 1999 je měnou Belgie euro, nejprve jen v bezhotovostním styku. Kurz byl pevně stanoven na 40,3399 franku za euro a frankové mince a bankovky přestaly být zákonným platidlem 28. února 2002.
Belgické mince
Mince belgického království nesly zprvu jen francouzské opisy. Od roku 1886 se na části mincí objevují také opisy nizozemské. Když stály oba jazyky na téže straně mince, razily se dvě verze: jedna s nizozemským opisem vlevo a francouzským vpravo, druhá obráceně. Bankovky jsou dvojjazyčné od roku 1887.
Všech osm belgických euromincí má na národní straně společný motiv – portrét panovníka. Do roku 2013 to byl Albert II. Belgický, na mincích ražených od 4. února 2014 je Filip Belgický. Národní stranu doplňuje královský monogram a dvanáct hvězd Evropské unie, od roku 2008 také zkratka země BE. Belgické euromince nesou ročník už od roku 1999. Belgická královská mincovna přestala razit v roce 2017 a od roku 2018 razí všechny belgické euromince nizozemská Královská mincovna.