Městský stát

Městský stát je nezávislý stát, jehož území tvoří jediné město, případně s nejbližším zázemím. Typický byl pro antické Řecko, kde se nazýval polis, a pro středověkou Itálii s republikami jako Benátky nebo Janov. Dnes jsou svrchovanými městskými státy Monako, Singapur a Vatikán.

Význam Nezávislý stát tvořený jedním městem
Antika Řecké poleis, např. Athény, Sparta, Korint
Středověk Italské městské republiky, např. Benátky, Janov, Pisa, Amalfi
Současnost Monako, Singapur, Vatikán
Mince řeckých obcí Znak obce – sova Athén, želva Aiginy, Pegas Korintu
Zlaté mince italských měst Florin (Florencie, 1252), dukát (Benátky, 1284)

Historie

Městský stát vznikal tam, kde se v jednom sídle soustředila politická moc, hospodářská síla i vojenské možnosti natolik, že město nepotřebovalo nadřazeného panovníka. Nejznámější podobu získal v antickém Řecku jako polis, obec s vlastními zákony a institucemi, která chápala své občany jako politické společenství. Známo je přes tisíc řeckých obcí. Byly to plnohodnotné státy: vybíraly daně, uzavíraly smlouvy, vedly války a zakládaly kolonie. Obce se lišily způsobem vlády – od athénské demokracie po vojensky organizovanou Spartu.

Ve středověku se města znovu prosadila jako samostatné státy tam, kde oslabila centrální moc a rostl obchod. V Itálii vznikly mocné městské republiky jako Benátky, Janov, Pisa nebo Amalfi, které ovládaly přístavy a námořní obchod. Na východním pobřeží Jaderského moře byla obdobným státem Dubrovnická republika.

V novověku většina městských států ztratila samostatnost a stala se součástí větších územních států. Ve 20. století vznikly krátkodobě pod mezinárodní správou Svobodné město Gdaňsk (1920–1939) a od roku 1947 Svobodné území Terst. Dnes jsou svrchovanými městskými státy Monako, Singapur a Vatikán; jako spolkové země mají postavení městského státu například Berlín, Hamburk a Brémy.

Mince městských států

Řecké městské státy razily vlastní mince a každá obec na nich nesla svůj znak. Athénská tetradrachma má na líci hlavu Athény a na rubu sovu s olivovou ratolestí, proto se těmto mincím říkalo „sovy“. Aigina razila stříbrné statéry s mořskou želvou už v letech 550–530 př. n. l., později ji nahradila želva suchozemská. Na korintských statérech je Pegas, okřídlený kůň, kterého zkrotil korintský hrdina Bellerofontés.

Italské městské republiky razily i zlaté mince. Florencie začala roku 1252 razit zlatý florin o hmotnosti 3,5 g se znakem lilie a postavou sv. Jana Křtitele. Benátky zavedly roku 1284 vlastní dukát z téměř ryzího zlata o hmotnosti 3,545 g.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet