Městský stát
Městský stát je nezávislý stát, jehož území tvoří jediné město, případně s nejbližším zázemím. Typický byl pro antické Řecko, kde se nazýval polis, a pro středověkou Itálii s republikami jako Benátky nebo Janov. Dnes jsou svrchovanými městskými státy Monako, Singapur a Vatikán.
| Význam | Nezávislý stát tvořený jedním městem |
|---|---|
| Antika | Řecké poleis, např. Athény, Sparta, Korint |
| Středověk | Italské městské republiky, např. Benátky, Janov, Pisa, Amalfi |
| Současnost | Monako, Singapur, Vatikán |
| Mince řeckých obcí | Znak obce – sova Athén, želva Aiginy, Pegas Korintu |
| Zlaté mince italských měst | Florin (Florencie, 1252), dukát (Benátky, 1284) |
Historie
Městský stát vznikal tam, kde se v jednom sídle soustředila politická moc, hospodářská síla i vojenské možnosti natolik, že město nepotřebovalo nadřazeného panovníka. Nejznámější podobu získal v antickém Řecku jako polis, obec s vlastními zákony a institucemi, která chápala své občany jako politické společenství. Známo je přes tisíc řeckých obcí. Byly to plnohodnotné státy: vybíraly daně, uzavíraly smlouvy, vedly války a zakládaly kolonie. Obce se lišily způsobem vlády – od athénské demokracie po vojensky organizovanou Spartu.
Ve středověku se města znovu prosadila jako samostatné státy tam, kde oslabila centrální moc a rostl obchod. V Itálii vznikly mocné městské republiky jako Benátky, Janov, Pisa nebo Amalfi, které ovládaly přístavy a námořní obchod. Na východním pobřeží Jaderského moře byla obdobným státem Dubrovnická republika.
V novověku většina městských států ztratila samostatnost a stala se součástí větších územních států. Ve 20. století vznikly krátkodobě pod mezinárodní správou Svobodné město Gdaňsk (1920–1939) a od roku 1947 Svobodné území Terst. Dnes jsou svrchovanými městskými státy Monako, Singapur a Vatikán; jako spolkové země mají postavení městského státu například Berlín, Hamburk a Brémy.
Mince městských států
Řecké městské státy razily vlastní mince a každá obec na nich nesla svůj znak. Athénská tetradrachma má na líci hlavu Athény a na rubu sovu s olivovou ratolestí, proto se těmto mincím říkalo „sovy“. Aigina razila stříbrné statéry s mořskou želvou už v letech 550–530 př. n. l., později ji nahradila želva suchozemská. Na korintských statérech je Pegas, okřídlený kůň, kterého zkrotil korintský hrdina Bellerofontés.
Italské městské republiky razily i zlaté mince. Florencie začala roku 1252 razit zlatý florin o hmotnosti 3,5 g se znakem lilie a postavou sv. Jana Křtitele. Benátky zavedly roku 1284 vlastní dukát z téměř ryzího zlata o hmotnosti 3,545 g.
