Benátky
Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko, postavené na ostrovech Benátské laguny. Do roku 1797 byly sídlem Benátské republiky, jejíž mincovna razila od konce 12. století stříbrný grosso a od roku 1284 zlatý dukát, později zvaný zecchino – jednu z prvních evropských dukátových ražeb.
| Stát a oblast | Itálie, hlavní město oblasti Benátsko |
|---|---|
| Poloha | ostrovy v Benátské laguně |
| Tradiční datum založení | 25. března 421 |
| Benátská republika | 697–1797, Benátky sídlem vlády od roku 810 |
| Rakouská vláda | 1798–1805 a 1815–1866 |
| Připojení k Itálii | 1866, plebiscitem |
| Mincovna | Zecca u náměstí sv. Marka; za rakouské vlády značka V |
Historie
Benátky vznikly na ostrovech laguny, kde hledali útočiště obyvatelé pevniny v době stěhování národů. Tradice klade založení města na 25. března 421 a volbu prvního dóžete do roku 697. Sídlem vlády byla nejprve Eraclea, od roku 742 Malamocco a od roku 810 Benátky.
Město se stalo obchodní velmocí Středomoří. Při čtvrté křížové výpravě roku 1204 obléhalo benátské loďstvo Konstantinopol; Benátky tím definitivně vyšly z byzantské svrchovanosti a získaly Krétu a další državy svého zámořského panství (Stato da Mar). Na pevnině získaly roku 1339 Trevisko a na počátku 15. století ovládly mimo jiné Padovu, Vicenzu a Veronu.
Republika zanikla 12. května 1797, kdy pod Napoleonovým nátlakem abdikoval poslední dóže Ludovico Manin. Mírem v Campo Formio připadly Benátky Rakousku, po prešpurském míru roku 1805 Napoleonovu Italskému království a po Napoleonově pádu znovu Rakousku. Roku 1866, po prusko-rakouské válce, se Benátky plebiscitem připojily k Italskému království.
Benátky v dějinách mincí
Benátská mincovna (Zecca) razila už v raném středověku denáry. Za dóžete Enrica Danda zavedla na konci 12. století stříbrný grosso o hmotnosti 2,18 g, podle sedící postavy na rubu zvaný také matapán. Roku 1284 schválila Velká rada zlatý dukát. Na jeho líci klečí dóže před svatým Markem, který mu podává korouhev, na rubu stojí Kristus v oválu posetém hvězdami. Obraz se po staletí neměnil, další dóžata v něm měnila jen své jméno.
Název zecchino vznikl v 16. století zkrácením výrazu ducato de zecca, tedy dukát z mincovny; starší český název je cechyn. Benátky razily dukáty až do zániku republiky. Za rakouské vlády užívala benátská mincovna značku V a razila zlatá sovrana, stříbrná scuda, konvenční tolary, dvacetníky i dukáty, dokud Rakousko roku 1866 Benátsko neztratilo.