Konstantinopol

Konstantinopol byla od zasvěcení 11. května 330 hlavním městem římské a poté východořímské (byzantské) říše až do dobytí Osmany roku 1453 a poté metropolí Osmanské říše až do roku 1923; dnes se jmenuje Istanbul. Její mincovna razila zlatý solidus, jehož hmotnost a ryzost zůstaly v podstatě beze změny až do 11. století.

Historie

Konstantinopol vznikla na místě staršího řeckého města Byzantion, které mělo díky poloze u Bosporu mimořádný strategický i obchodní význam. Císař Konstantin I. Veliký zde roku 324 založil nové císařské sídlo, zprvu nazývané Nova Roma – Nový Řím. Město bylo slavnostně zasvěceno 11. května 330 a přejmenováno na Constantinopolis. Kontrolovalo průchod mezi Černým a Středozemním mořem a stálo na křižovatce evropských a asijských cest.

Po rozdělení římské říše se Konstantinopol stala hlavním městem její východní části, která přežila pád západořímské říše a dnes se označuje jako Byzantská říše. Město se proměnilo v metropoli s císařským dvorem a správním aparátem. Jeho pevnostní systém po staletí odolával obléháním.

V 6. století za vlády Justiniána I. vznikl chrám Hagia Sofia. Předchozí kostel shořel při povstání Níka roku 532 a nová stavba byla vysvěcena 27. prosince 537.

Zlomem byla čtvrtá křížová výprava. Roku 1204 křižáci Konstantinopol dobyli a vyplenili a město se stalo sídlem Latinského císařství, zatímco byzantské elity založily nástupnické státy. Roku 1261 město znovu získala vojska Nikájského císařství a byzantskou vládu obnovil Michael VIII. Palaiologos. Říše však už nikdy nedosáhla dřívější síly.

Byzantská říše zanikla 29. května 1453, kdy Konstantinopol dobyla osmanská vojska sultána Mehmeda II. Dobyvatele. Město se stalo hlavním městem Osmanské říše a zůstalo jím až do vzniku Turecké republiky roku 1923, která přenesla sídlo vlády do Ankary. Od roku 1930 je úředním názvem města Istanbul; v české tradici se oba názvy používají podle historického kontextu.

Mince a mincovnictví

Konstantinopolská mincovna byla po staletí hlavní mincovnou byzantské říše. Její páteří byl zlatý solidus, který pro hromadný oběh zavedl kolem roku 312 Konstantin I. Veliký: z římské libry zlata se razilo 72 kusů. Řecky se mince nazývala nomisma, po zavedení lehčího tetartera v 10. století histamenon nomisma. Solidy konstantinopolské mincovny nesou značku CONOB. Hmotnost, rozměr a ryzost solidu zůstaly v podstatě beze změny až do 11. století, kdy jej začal znehodnocovat Michael IV. (1034–1041); Alexios I. Komnenos jej roku 1092 nahradil novou zlatou mincí hyperpyronem. Solidy se našly v Rusku, střední Evropě, Gruzii i Sýrii, ačkoli jejich vývoz byl zakázán.

Byzantské ražby nesou náboženské výjevy – kříž, Krista nebo Pannu Marii – a titulaturu panovníků. Po roce 1453 zůstalo město sídlem mincovny Osmanské říše. Osmanské mince nenesou portrét panovníka, ale nápisy arabským písmem a sultánovu tughru, stylizovaný podpis, který se na osmanské minci poprvé objevil roku 1404.