Konstantinopolská mincovna

Mince z mincovny KonstantinopolKonstantinopolská mincovna byla hlavní mincovnou pozdně římské a byzantské říše. Razila od roku 326 do pádu města roku 1453, s přerušením za latinské vlády v letech 1204–1261. Razila zlato, stříbro i měď a od roku 878 do konce 11. století byla jedinou mincovnou zlata a stříbra v říši.

Období činnosti 326–1453
Přerušení byzantské ražby 1204–1261 (Latinské císařství)
Mincovní značky CONOB na zlatě, CON na bronzu
Označení dílen řecká písmena (officinae)
Výsadní postavení 878 – konec 11. století jediná mincovna zlata a stříbra v říši
Dohled v pozdní antice comes sacrarum largitionum (do počátku 7. století)
Poslední byzantské ražby stavrata Konstantina XI. (1449–1453)

Historie Konstantinopolské mincovny

Konstantinopolská mincovna začala razit už roku 326, kdy Konstantin I. Veliký budoval nové sídelní město na místě řeckého Byzantia; z toho roku pocházejí její první solidy s portréty Konstantina a jeho synů. Hlavní zlatou mincí byl solidus (72 kusů z římské libry, asi 4,5 g), který si hmotnost i ryzost v podstatě beze změny udržel do 10. století. Od vlády Michaela IV. (1034–1041) se znehodnocoval a roku 1092 jej Alexios I. Komnenos nahradil ryzejším hyperpyronem.

Označení hodnoty (M = 40 nummů) nesly follisy od reformy Anastasia I. roku 498; Justinián I. k němu v letech 538/539 přidal datování podle let své vlády. Herakleios zavedl roku 615 stříbrný hexagram. Justinián II. jako první umístil na líc zlatých mincí poprsí Krista; za obrazoborectví v 8. a 9. století tento obraz z mincí zmizel a po jeho skončení se typ Justiniána II. vrátil. Kolem roku 965 přibyl za Nikefora II. Fóky vedle plnohodnotného histamenonu lehčí zlatý tetarteron. Po ztrátě Syrakus roku 878 zůstala Konstantinopol až do konce 11. století jedinou mincovnou zlata a stříbra v říši.

Čtvrtá křížová výprava dobyla město roku 1204 a latinští vládci zde pak razili napodobeniny byzantských mincí. Byzantská vláda nad městem byla obnovena roku 1261. Zlatý hyperpyron se razil do 50. let 14. století, poté se hlavní mincí stal stříbrný stavraton. Poslední byzantské mince – stříbrná stavrata Konstantina XI. – vznikly v letech 1449–1453, krátce před pádem Konstantinopole. Po dobytí města razili v Konstantinopoli vlastní mince osmanští sultáni, mimo jiné stříbrné akče.

Organizace a značky

V pozdní antice podléhaly mincovny comes sacrarum largitionum, správci státních financí, jehož úřad je doložen do počátku 7. století. Dílny mincovny (officinae) se na mincích označovaly řeckými písmeny – na zlatě od A po I, tedy první až desátá dílna.

Zlaté mince nesou v úseči značku CONOB (Konstantinopol a ryzé zlato), bronzové follisy zkratku CON. Byzantské mince napodobovali i sousedé: umajjovský chalífa Abd al-Malik nejprve kopíroval byzantské vzory a křesťanské symboly na nich nahrazoval islámskými.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet