Justinián II.

Justinián II. zvaný Rhinotmétos neboli Beznosý byl byzantský císař z dynastie Herakleiovců, který vládl dvakrát, v letech 685–695 a 705–711. Po svržení byl zmrzačen uříznutím nosu, trůn však znovu dobyl. Do dějin mincovnictví se zapsal jako první císař, který dal na zlaté solidy obraz Ježíše Krista.

Historie

Justinián II. byl synem císaře Konstantina IV. Na trůn nastoupil v roce 685 jako šestnáctiletý po otcově smrti. Mladý císař byl ambiciózní a energický, ale také impulzivní a krutý. Roku 688 uzavřel s chalífou Abd al-Malikem smlouvu, podle níž se obě říše dělily o daňové příjmy z Kypru, Arménie a Iberie. Po tažení proti Slovanům v Makedonii v letech 688–689 přesídlil podrobené Slovany do Malé Asie, aby posílil byzantské vojsko.

Justiniánova vnitřní politika byla poznamenána tvrdým vymáháním daní, za něž odpovídali jeho úředníci Stephanos a Theodotos, a pronásledováním aristokracie. Roku 692 svolal do Konstantinopole Trullský koncil, který kodifikoval církevní kánonické právo a odsoudil některé západní praktiky, což zhoršilo vztahy s Římem.

V roce 695 vypuklo povstání vedené stratégem Leontiem, který se stal císařem. Justiniánovi byl uříznut nos – zmrzačený člověk podle byzantských zvyklostí nemohl vládnout – a byl vyhoštěn do Chersonu na Krymu. Během exilu se oženil se sestrou chazarského kagana, která přijala jméno Theodora. V roce 705 se s pomocí bulharského chána Tervela a jeho jízdy zmocnil Konstantinopole. Leontia i jeho nástupce Tiberia III. dal v řetězech předvést v hipodromu a popravit.

Druhá vláda Justiniána II. byla ještě krutější než první. Rozpoutal teror proti svým odpůrcům a roku 709 vyslal trestnou výpravu do Ravenny. Proti němu se nakonec vzbouřil Cherson; vojsko vyslané povstání potlačit přešlo na stranu povstalců a provolalo císařem vyhnance Filippika Bardana. Když povstalci roku 711 obsadili Konstantinopol, byl Justinián zajat a popraven. Jeho šestiletého syna a spoluvládce Tiberia odvlekli Filippikovi muži od oltáře kostela Panny Marie na Blachernách a zabili. Tím vymřela dynastie Herakleiovců.

Mincovnictví Justiniána II.

Justinián II. provedl převratnou změnu v byzantském mincovnictví: jako první císař umístil na mince obraz Ježíše Krista. Na líci solidů z let 692–695 je Kristus jako Pantokrator – s dlouhými vlasy a plnovousem, s křížem za hlavou, pravicí žehná a v levici drží evangelium. Opis zní IhS CRISTOS REX REGNANTIVM („Ježíš Kristus, král vládnoucích“). Císařův portrét se přesunul na rub: Justinián stojí v lóru, v pravici drží kříž na stupních a opis ho nazývá SERV CHRISTI, služebníkem Kristovým. Bezprostřední nástupci Leontios a Tiberios III. se ke Kristovu obrazu nevrátili.

Během druhé vlády Justinián Kristovy mince obnovil, ale s odlišným typem zobrazení Krista – mladšího, s krátkými kudrnatými vlasy a krátkým vousem. Na rubu solidů je buď císař sám s křížem na stupních a křížovým jablkem s nápisem PAX, nebo císař se svým synem Tiberiem, oba drží kříž na stupních, opis D N IVSTINIANVS ET TIBERIVS P P A. Postavení Krista na líci a císaře na rubu převzaly pozdější byzantské ražby, když se Kristův obraz na mince vrátil.