Follis

FollisFollis je název velké měděné mince pozdní římské říše a Byzance. Numismatika jím označuje minci Diokleciánovy reformy z let 293–296 a především byzantský nominál 40 nummiů se značkou M, zavedený reformou císaře Anastasia I. roku 498. Latinské slovo follis znamená měšec s penězi.

Význam slova latinsky měšec, pytlík s penězi
Pozdně římský follis měnová reforma Diokleciána, zaváděná v letech 293–296
První emise 9–13 g, 27–30 mm; měď s 2–4 % stříbra
Jiný název pozdně římské mince nummus
Byzantský follis reforma Anastasia I., 498
Materiál slitina mědi
Značka hodnoty M = 40 nummiů
Hmotnost byzantského follisu 9,10 g; od roku 512 18,19 g
Mincovny Anastasiových follisů Konstantinopol, Nikomédie, Antiochie

Historie

Slovo follis označovalo v latině měšec. V pozdní římské říši se jím rozuměl zapečetěný sáček s penězi, který nakonec obsahoval vždy stejnou ustálenou částku. Jako peněžní částka se follis v pramenech objevuje od počátku 4. století; v zákonech se připomíná v letech 320 a 356; zákon z roku 356 zakázal převážet víc než 1 000 follisů.

Za měnové reformy císaře Diokleciána, prováděné postupně v letech 293–296, vznikla nová velká měděná mince s přísadou 2–4 % stříbra a postříbřeným povrchem. Vážila 9–13 g, měřila 27–30 mm a na rubu nesla nejčastěji Genia římského lidu s opisem GENIO POPVLI ROMANI. Numismatici jí říkají follis, její dobový název ale není bezpečně doložen a část literatury ji vede jako nummus. Její hodnota vůči zlaté minci zůstává sporná. Kolem roku 307 se mince zmenšila na 25–26 mm a kolem roku 310/311 na 4–5 g a 20–21 mm. Pozdější drobné bronzy Konstantinovy doby třídí numismatici podle průměru jako AE1 až AE4.

Císař Anastasius I. nahradil roku 498 drobné nummy, které byly do té doby téměř jedinou měděnou mincí, většími kusy v hodnotě 10, 20 a 40 nummiů. Hodnotu udávala řecká číselná písmena na rubu: I, K a M; kus za 5 nummiů se značkou Є přibyl až s reformou roku 512. Nejvyšší a nejrozšířenější nominál, čtyřicetinummiový kus se značkou M, je byzantský follis. Roku 512 se hmotnost všech těchto mincí zdvojnásobila a follis vzrostl z 9,10 na 18,19 g. Po reformě 538/539 za Justiniána I. vážil 24,26 g, v dalším průběhu 6. století se však opakovaně zlehčoval.

Follis zůstal hlavní byzantskou měděnou mincí až do reformy roku 1092. Podle jeho vzoru vznikl arabský fals, který razili Umajjovci a Abbásovci, a měděné follari jihoitalských vévodů Gaety, Neapole a Sorrenta i Normanů.

Jak follis určit

U každého kusu je třeba rozlišit, zda jde o pozdně římskou minci tetrarchie a Konstantinovy doby, nebo o byzantský nominál. Na rubu byzantských follisů od Anastasia I. do 7. století je velké písmeno M, pod ním písmeno dílny mincovny a v úseku zkratka mincovny, například CON pro Konstantinopol. Na líci Anastasiových follisů je poprsí císaře s diadémem.

Hmotnost sama follis neurčí: Anastasiovy follisy z let 498–512 váží polovinu kusů ražených po roce 512. Pro přesné určení se sleduje panovník, mincovna, značka hodnoty, opis, letopočet či období, hmotnost a průměr.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet