Nikomédie
Nikomédie (dnešní İzmit v Turecku) bylo významné antické město v Bithýnii, které sloužilo jako hlavní město východní části Římské říše a provozovalo jednu z nejdůležitějších císařských mincoven. Nikomédská mincovna produkovala zlaté solidy, stříbrné miliarensia a bronzové folles s mincovní značkou SMN, které patřily k základním platidlům pozdní antiky.
| Dnešní město | İzmit (Turecko) |
|---|---|
| Založení | 264 př. n. l., bithýnský král Nikomédés I. |
| Císařská mincovna | zřízena za Diokleciána (284–305) |
| Obnovení | za Anastasia I. (491–518) |
| Konec ražby | 629/630, za Herakleia |
| Mincovní značky | SMN, NIK, NIKO, NIC, NIKM |
Historie
Nikomédie byla založena v roce 264 př. n. l. bithýnským králem Nikomédem I. jako hlavní město království. První mince razili bithýnští králové – stříbrné tetradrachmy s královským portrétem a obrazem Dia. Po připojení Bithýnie k Římské říši v roce 74 př. n. l. pokračovala místní mincovna v ražbě provinciálních mincí s portréty římských císařů a řeckými nápisy.
Zásadní význam získala Nikomédie za císaře Diokleciána (284-305), který z ní učinil své hlavní sídlo a faktické hlavní město východní části říše. V roce 294 byla zřízena císařská mincovna jako součást Diokleciánovy měnové reformy. Vznikl systém značení mincoven – Nikomédie získala zkratku SMN (Sacra Moneta Nicomedia). Mincovna razila nové nominály – zlaté aurey, stříbrné argentey a bronzové folles s jednotnou váhou a ryzostí.
Za Konstantina Velikého (306-337) si Nikomédie udržela významné postavení, přestože nové hlavní město bylo budováno v Konstantinopoli. Nikomédská mincovna razila masové série constantinových solidů – nové zlaté mince o váze 4,5 gramu, které se staly základní měnou na příštích 700 let. Na mincích se poprvé objevily křesťanské symboly – christogram a kříž.
V období 4. století patřila nikomédská mincovna k nejproduktivnějším v říši. Za císaře Juliána Apostaty (361-363) zde vznikaly propagandistické mince s pohanským motivem býka. V roce 358 Nikomédii těžce poškodilo zemětřesení. Za dynastie Valentiniánů razila masové série bronzových mincí. Charakteristické byly nápisy GLORIA ROMANORVM a SECVRITAS REIPVBLICAE.
V 5. století postupně klesala důležitost Nikomédie ve prospěch Konstantinopole. Koncem 5. století mincovna přestala pracovat. Obnovil ji císař Anastasius I. (491–518) při měnové reformě roku 498, která zavedla nový bronzový follis s velkým M (40 nummií). Nikomédská varianta nesla značku NIKO nebo NIK.
Poslední významné období nastalo za Justiniána I. (527-565), kdy mincovna razila bronzové folles s císařskou bustou a hodnotovým označením. Válka se sásánovskou Persií činnost mincovny v letech 617/618–625/626 přerušila. Mincovna byla uzavřena kolem roku 630 za císaře Herakleia, kdy se veškerá produkce soustředila do Konstantinopole.
Charakteristické ražby a značení
Nikomédské mince se vyznačovaly vysokou technickou kvalitou a jednotným značením. Hlavní mincovní značkou bylo SMN (Sacra Moneta Nicomedia), později SMNΑ, SMNΒ, SMNΓ pro různé dílny. Na bronzových mincích se používalo NIK, NIKO nebo NIKM. Charakteristické bylo umístění značky v exergu (spodní část reversu) pod hlavním motivem.
Ikonografie sledovala říšské vzory s místními variacemi. Na zlatých solidech dominovala císařská busta v diadému nebo přilbě, na reversu Victoria s křížem nebo císař jako triumfátor. Stříbrné mince zobrazovaly vota (sliby) a číselné výročí vlády. Bronzové folles nesly hodnotové označení – M (40), K (20), I (10), E (5) nummií s křížem nebo christogramem.
