Nikomédie

Mince z mincovny NikomédieNikomédie (dnešní İzmit v Turecku) bylo významné antické město v Bithýnii, které sloužilo jako hlavní město východní části Římské říše a provozovalo jednu z nejdůležitějších císařských mincoven. Nikomédská mincovna produkovala zlaté solidy, stříbrné miliarensia a bronzové folles s mincovní značkou SMN, které patřily k základním platidlům pozdní antiky.

Dnešní město İzmit (Turecko)
Založení 264 př. n. l., bithýnský král Nikomédés I.
Císařská mincovna zřízena za Diokleciána (284–305)
Obnovení za Anastasia I. (491–518)
Konec ražby 629/630, za Herakleia
Mincovní značky SMN, NIK, NIKO, NIC, NIKM

Historie

Nikomédie byla založena v roce 264 př. n. l. bithýnským králem Nikomédem I. jako hlavní město království. První mince razili bithýnští králové – stříbrné tetradrachmy s královským portrétem a obrazem Dia. Po připojení Bithýnie k Římské říši v roce 74 př. n. l. pokračovala místní mincovna v ražbě provinciálních mincí s portréty římských císařů a řeckými nápisy.

Zásadní význam získala Nikomédie za císaře Diokleciána (284-305), který z ní učinil své hlavní sídlo a faktické hlavní město východní části říše. V roce 294 byla zřízena císařská mincovna jako součást Diokleciánovy měnové reformy. Vznikl systém značení mincoven – Nikomédie získala zkratku SMN (Sacra Moneta Nicomedia). Mincovna razila nové nominály – zlaté aurey, stříbrné argentey a bronzové folles s jednotnou váhou a ryzostí.

Za Konstantina Velikého (306-337) si Nikomédie udržela významné postavení, přestože nové hlavní město bylo budováno v Konstantinopoli. Nikomédská mincovna razila masové série constantinových solidů – nové zlaté mince o váze 4,5 gramu, které se staly základní měnou na příštích 700 let. Na mincích se poprvé objevily křesťanské symboly – christogram a kříž.

V období 4. století patřila nikomédská mincovna k nejproduktivnějším v říši. Za císaře Juliána Apostaty (361-363) zde vznikaly propagandistické mince s pohanským motivem býka. V roce 358 Nikomédii těžce poškodilo zemětřesení. Za dynastie Valentiniánů razila masové série bronzových mincí. Charakteristické byly nápisy GLORIA ROMANORVM a SECVRITAS REIPVBLICAE.

V 5. století postupně klesala důležitost Nikomédie ve prospěch Konstantinopole. Koncem 5. století mincovna přestala pracovat. Obnovil ji císař Anastasius I. (491–518) při měnové reformě roku 498, která zavedla nový bronzový follis s velkým M (40 nummií). Nikomédská varianta nesla značku NIKO nebo NIK.

Poslední významné období nastalo za Justiniána I. (527-565), kdy mincovna razila bronzové folles s císařskou bustou a hodnotovým označením. Válka se sásánovskou Persií činnost mincovny v letech 617/618–625/626 přerušila. Mincovna byla uzavřena kolem roku 630 za císaře Herakleia, kdy se veškerá produkce soustředila do Konstantinopole.

Charakteristické ražby a značení

Nikomédské mince se vyznačovaly vysokou technickou kvalitou a jednotným značením. Hlavní mincovní značkou bylo SMN (Sacra Moneta Nicomedia), později SMNΑ, SMNΒ, SMNΓ pro různé dílny. Na bronzových mincích se používalo NIK, NIKO nebo NIKM. Charakteristické bylo umístění značky v exergu (spodní část reversu) pod hlavním motivem.

Ikonografie sledovala říšské vzory s místními variacemi. Na zlatých solidech dominovala císařská busta v diadému nebo přilbě, na reversu Victoria s křížem nebo císař jako triumfátor. Stříbrné mince zobrazovaly vota (sliby) a číselné výročí vlády. Bronzové folles nesly hodnotové označení – M (40), K (20), I (10), E (5) nummií s křížem nebo christogramem.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet