Aureus
Aureus je zlatá římská mince, která byla hlavním vysokým nominálem raného císařství. V Augustově soustavě odpovídal jeden aureus 25 denárům neboli 100 sestertiům; hmotnost se však reformami měnila a nelze jí přisoudit jediný standard. Na počátku 4. století jeho roli převzal solidus.
| Prostředí | Římská republika a císařství |
|---|---|
| Kov | zlato |
| Augustovský kurz | 1 aureus = 25 denárů = 100 sestertiů |
| Příklad Augusta | 19–18 př. n. l.; 7,84 g |
| Pozdější nástupce | solidus |
| Jednotná hmotnost pro celé období | ne |
Zlatý nominál římské říše
Aureus se razil už v římské republice, hlavní vysoký zlatý nominál z něj však vytvořila měnová soustava raného císařství. Za Augusta odpovídal 25 stříbrným denárům, 100 sestertiům nebo 400 assům.
Augustův aureus z let 19–18 př. n. l. v British Museum váží 7,84 gramu. Tento údaj popisuje konkrétní emisi. Hmotnostní standard se za pozdějších císařů měnil, takže jeden pevný údaj nelze použít pro celou historii aureu.
Na líci bývá portrét císaře nebo člena panovnické rodiny, rub nese božstvo, personifikaci, vojenský nebo dynastický motiv. Opisy a titulatura pomáhají určit panovníka, mincovnu a chronologii emise.
Aureus a solidus
Ve 3. století se římský peněžní systém opakovaně měnil a parametry zlatých ražeb nebyly stálé. Na počátku 4. století převzal hlavní roli stabilnější solidus zavedený za Konstantina I.; aureus poté přestal být základním císařským zlatým nominálem.
Při určení aureu je vedle hmotnosti nutné porovnat portrét, titulaturu, rubní typ, značky a styl razidel s katalogem konkrétní emise. Samotný zlatý kov a velikost nestačí, protože římské mincovnictví používalo více zlatých nominálů.