Reverz
Reverz je rub mince, tedy strana opačná k lícové straně zvané avers. Bývá na něm nominální hodnota, státní znak nebo hlavní obrazový motiv, zatímco avers nese portrét panovníka či označení vydavatele. V katalozích i v aukčních popisech se mince uvádí vždy v pořadí avers – reverz.
Jak se avers a reverz rozlišují
Pravidlo zní jednoduše: avers je strana, která patří vydavateli – portrét panovníka, státní znak, jméno státu. Reverz je strana, která patří sdělení: nominál, motiv, letopočet. V praxi to ale není vždy jednoznačné a u některých ražeb se odborníci na určení neshodnou.
U starověkých mincí se jako avers označuje strana ražená spodním razidlem, tedy tím zapuštěným do kovadliny. Bývá kvalitnější, protože nedostávalo přímé rány kladivem; horní razidlo se opotřebovávalo rychleji a jeho otisk bývá mělčí. Tenhle technický rozdíl je na antických mincích často vidět na první pohled.
U moderních mincí bývá určení dané zvyklostí. Na euromincích je společná strana s nominálem považována za reverz a národní strana za avers, ačkoli běžný uživatel by to čekal obráceně. U investičních ražeb se jako avers označuje strana s portrétem panovníka – proto mají kanadský Maple Leaf i britská Britannia na aversu portrét britské koruny, i když hlavní motiv je na druhé straně.
Proč na tom sběrateli záleží
Rozlišení obou stran není formalita, ale pracovní nástroj. Katalogy popisují mince důsledně ve tvaru „avers: … / reverz: …" a bez znalosti pořadí se v popisu nedá zorientovat. Totéž platí pro aukční katalogy, posudky a inzeráty – kdo si strany plete, snadno si objedná jinou variantu, než chtěl.
Druhá věc je osa ražby, tedy vzájemné natočení obou stran. Zjišťuje se tak, že se mince otočí kolem svislé osy a porovná se, zda je reverz vzhůru nohama, nebo správně. Rozlišuje se osa mincovní a medailová a u některých ražeb je právě odchylka osy znakem varianty – nebo naopak signálem, že jde o padělek.
Třetí praktický důsledek se týká stavu. Obě strany se posuzují samostatně a výsledná zachovalost se často uvádí zvlášť pro avers a reverz, protože se opotřebovávají různě rychle. U mincí uložených v albech bývá vrchní strana zachovalejší; u mincí z oběhu se dřív vytře ta s vyšším reliéfem.
