Zeus
Zeus je nejvyšší bůh řecké mytologie, vládce nebe a hromu a zároveň ochránce řádu, přísah a pohostinnosti. Vládl bohům z hory Olymp a jeho římskou obdobou je Jupiter. Na antických mincích se objevuje s bleskem, orlem a žezlem – nejznámější je trůnící Zeus na rubu tetradrachem Alexandra Velikého.
| Řecké jméno | Zeus |
|---|---|
| Římská obdoba | Jupiter |
| Rodiče | Krónos a Rhea |
| Manželka | Héra |
| Atributy | blesk, orel, žezlo |
| Sídlo | hora Olymp |
| Hlavní svatyně | Olympie, Dódóna |
| Na mincích | tetradrachma Alexandra Velikého – trůnící Zeus s orlem v pravici a žezlem |
Historie
Postava Dia patří k nejstarším a nejvlivnějším božstvům antického Řecka. Jeho jméno vychází z indoevropského označení božstva jasné oblohy, „nebeského otce“. V řeckém prostředí se z něj zformoval pán počasí, blesku a hromu, ale také strážce spravedlnosti a pořádku, který rozhoduje spory a dohlíží na dodržování závazků.
Zeus je synem Króna a Rhey. Krónos své děti polykal, aby se nenaplnilo proroctví o jeho svržení; Rhea však nemluvně Dia ukryla na Krétě. Dospělý Zeus přinutil otce sourozence vyvrhnout a vedl olympské bohy ve válce s Titány. Po vítězství si se svými bratry Poseidónem a Hádem rozdělil svět losem a Diovi připadlo nebe. Jeho manželkou byla Héra.
V náboženské praxi měl Zeus mnoho přízvisek, která zdůrazňovala různé stránky jeho moci – jako ochránce přísahy a smluv, patron hosta a hostitele nebo bůh, který trestá bezpráví. K jeho hlavním svatyním patřily Olympie, kde stál jeho chrám a slavná socha, a Dódóna s věštírnou. S Diovým kultem v Olympii jsou spojeny olympijské hry, které posilovaly společnou identitu řeckých obcí.
Římané Dia ztotožnili s Jupiterem, a jeho kult i podoba se tak rozšířily po celém Středomoří. S nástupem křesťanství veřejný kult zanikl, Zeus však zůstal pevnou součástí evropské literatury a výtvarného umění.
Podoba, symboly a zobrazování
Nejtypičtějšími atributy Dia jsou blesk, orel a královské insignie, především žezlo a trůn. Blesk vyjadřuje jeho vládu nad nebem, orel je jeho posvátný pták a znak svrchované moci. V umění se Zeus zobrazuje jako zralý vousatý muž, což podtrhuje představu otcovské autority. V mýtech často mění podobu, aby mohl jednat skrytě.
Na antických mincích se objevuje buď jeho hlava, nebo celá postava s bleskem, žezlem či orlem; odkazem na nejvyššího boha města i panovníci zdůrazňovali svou legitimitu. Nejrozšířenějším příkladem jsou stříbrné tetradrachmy Alexandra Velikého o hmotnosti asi 17,2 g: na líci je Héraklés v lví kůži, na rubu trůnící Zeus s orlem v pravici a žezlem a nápis ΑΛΕΞΑΝΔΡΟΥ. Razily se ve více než třiceti mincovnách a ještě přes dvě století po Alexandrově smrti.
