Poseidón

Poseidón byl v řecké mytologii bůh moře, zemětřesení a koní, jeden z hlavních olympských bohů a bratr Dia a Háda. V antickém umění a na mincích se pozná podle trojzubce, často doplněného delfínem nebo koněm; jeho podobu nesou například mince Poseidónie v jižní Itálii. Římskou obdobou je Neptun.

Historie

Poseidón patří k nejstarším božstvům řeckého panteonu. Jeho jméno se objevuje už na mykénských tabulkách psaných lineárním písmem B; v Pylu a Knóssu je doloženo i jeho přízvisko „otřásatel země“. Podle mýtu byl synem Krona a Rheie a po vítězství nad Titány si s bratry losem rozdělil vládu nad světem: Zeus získal nebe, Hádés podsvětí a Poseidón moře. Země a Olymp zůstaly společné. Jako pán moře mohl přinášet klidnou plavbu i ničivé bouře a zemětřesení.

Řekové Poseidóna uctívali v pobřežních oblastech i ve vnitrozemí. Pro námořní obce byl ochráncem plavby, přístavů a rybářů. Zároveň byl spojován s koňmi: v Arkádii ho uctívali s přízviskem Hippios („koňský“) a podle thessalského mýtu udeřil trojzubcem do skály a stvořil prvního koně.

Jeho spojení se zemětřesením vyjadřují přízviska Enosichthón a Enosigaios, „otřásatel země“. V mýtech vystupuje jako prudký bůh, který se snadno rozhněvá. O patronát nad Athénami soupeřil s Athénou; když prohrál, zaplavil za trest attickou rovinu.

Na mysu Sounion na jižním cípu Attiky stojí zbytky jeho chrámu z let 444–440 př. n. l., viditelného z lodí plujících k Attice. Na Isthmu u Korintu se k jeho poctě konaly isthmijské hry, jedny ze čtyř velkých panhelénských her.

Ikonografie a Poseidón na mincích

Poseidón se v antickém umění pozná především podle trojzubce, který je jeho hlavním atributem. Zobrazuje se jako vousatý muž s atletickou postavou, někdy v pohybu se zdviženým trojzubcem. Doprovodnými motivy bývají delfín, ryby, kůň nebo býk.

Na řeckých mincích se objevuje zejména u měst spojených s mořem. Město Poseidónie v jižní Itálii, pozdější Paestum, nesoucí jeho jméno, razilo mince od doby kolem roku 530 př. n. l.; na raných ražbách je Poseidón se zdviženým trojzubcem. Makedonský král Démétrios I. Poliorkétés razil tetradrachmy s Poseidónem sedícím na skále s trojzubcem, například v Amfipoli v letech 292–291 př. n. l.

Římským protějškem je Neptun. Jeho hlava s trojzubcem přes rameno je už na republikánských denárech, například u mincmistra L. Lucretia Tria roku 76 př. n. l. Sextus Pompeius, který se na mincích tituloval jako velitel loďstva a pobřeží, razil v letech 42–40 př. n. l. denáry s hlavou Neptuna a opisem MAG PIVS IMP ITER.