Athéna

Athéna je v řecké mytologii bohyně moudrosti, války a řemesel, dcera Dia a ochránkyně Athén; Římané ji ztotožnili s Minervou. Její hlava v přilbě a posvátná sova tvoří obraz athénské stříbrné tetradrachmy, ražené od 6. století př. n. l.; hlavu Athény nese i zlatý statér Alexandra III. Makedonského.

Historie

Athéna patří k ústředním božstvům řeckého panteonu. Podle Hésiodovy Theogonie Zeus pozřel svou těhotnou družku Métidu a Athéna se mu pak zrodila z hlavy. Byla uctívána jako bohyně moudrosti a válečné strategie a jako Ergané také jako ochránkyně řemeslníků, zvláště tkadlen. Přídomek Parthenos, Panenská, připomíná její věčné panenství, Promachos ji označuje jako tu, která bojuje v čele vojska, a Polias jako ochránkyni města.

Nejpevněji je spojena s Athénami. Podle zakladatelského mýtu se o vládu nad Attikou utkala s Poseidónem: on dal obyvatelům pramen slané vody, ona první olivovník, a vítězství bylo přisouzeno jí. Na Akropoli jí byl zasvěcen Parthenón, chrám nazvaný podle jejího přídomku. Jejím hlavním svátkem byly Panathénaje, nejvýznamnější slavnost athénského kalendáře; velké se konaly každé čtyři roky, malé každý rok.

V umění ji zobrazovali v přilbě a s kopím, často s egidou, na níž je hlava Gorgony. Jejím ptákem byla sova, jejím stromem oliva. Římané ji ztotožnili s bohyní Minervou, Etruskové s Menrvou.

Athéna na mincích

Nejznámější je athénská tetradrachma, ražená od doby kolem roku 515 př. n. l.: na líci nese hlavu Athény v přilbě, na rubu sovu s olivovou ratolestí a zkratkou ΑΘΕ. Athéňané těmto mincím říkali glaukes, sovy. Sova z athénské tetradrachmy 5. století př. n. l. je od roku 2002 na řecké národní straně mince 1 euro.

Na líci zlatého statéru Alexandra III. Makedonského je hlava Athény v chocholaté korintské přilbě zdobené hadem, na rubu Niké s vavřínovým věncem a lodním odznakem stylis. Korintské statéry nesou na líci Pegasa s písmenem koppa a od konce 6. století př. n. l. na rubu hlavu Athény v korintské přilbě. Sedící Athéna je na rubu tetradrachem Eumena I. z Pergamu.