Pergamon
Pergamon byl starověký řecký městský stát v Malé Asii a jedno z nejvýznamnějších center helénistického mincovnictví. Pergamské mince, zejména cistofory zavedené ve druhém století před naším letopočtem, se staly dominantní měnou v západní části Malé Asie a ovlivnily vývoj antického mincovnictví.
| Poloha | Mýsie v západní Malé Asii, dnešní Bergama v Turecku |
|---|---|
| Vládnoucí dynastie | Attalovci, 281–133 př. n. l. |
| Typické ražby | tetradrachmy s portrétem Filetaira, cistofory |
| Cistofor | zaveden krátce před rokem 190 př. n. l., v hodnotě 4 drachem s hmotností 3 attických drachem |
| Konec království | 133 př. n. l., Attalos III. odkázal říši Římu |
Historie
Pergamon, ležící na území dnešního Turecka nedaleko Egejského moře, razil vlastní mince již před nástupem Attalovců. Skutečný rozkvět pergamského mincovnictví nastal po roce 281 před naším letopočtem, kdy se město stalo hlavním městem samostatného pergamského království pod vládou dynastie Attalovců. Eumenés I. začal razit tetradrachmy s portrétem zakladatele dynastie Filaitaira, které se staly symbolem pergamské nezávislosti.
Zásadní inovací bylo zavedení cistoforů kolem roku 190 před naším letopočtem za vlády krále Eumena II. Cistofory byly stříbrné tetradrachmy s unikátním motivem mystické cysty, posvátného koše používaného při dionýských mystériích, obklopené věncem z břečťanu. Na reversu byly zobrazeny dva hadi obtočení kolem toulce se šípy. Tyto mince měly nižší hmotnost než standardní tetradrachmy, ale díky politické a ekonomické síle Pergamonu se rychle rozšířily po celé západní Anatolii. Pergamon vytvořil měnovou unii s dalšími městy, která používala cistofory jako společnou měnu.
Po roce 133 před naším letopočtem, kdy poslední pergamský král Attalos III. odkázal království Římu, se Pergamon stal hlavním městem římské provincie Asia. Mincovna pokračovala v ražbě cistoforů, nyní s názvy římských prokonzulů. Pergamské cistofory zůstaly stříbrnou měnou provincie Asia i v císařské době; Římané je razili až do doby Septimia Severa. Za římské nadvlády Pergamon také razil bronzové mince s místními motivy včetně Asklépia, boha lékařství, jehož slavná svatyně se nacházela ve městě.
Význam pergamského mincovnictví
Pergamon byl inovátorem v oblasti antického mincovnictví. Cistofory tvořily uzavřený měnový systém attalovského království, který používala i další města pod jeho vládou. Pergamské mince jsou také umělecky významné, často zobrazují složité mytologické scény a portréty vysoké kvality.
Pergamské mince poskytují cenné informace o ekonomice a kultuře helénistické Malé Asie. Motivy na mincích dokumentují náboženské kulty, místní tradice a politické události. Studium pergamských ražeb pomáhá pochopit ekonomické vztahy mezi řeckými městy a postupnou romanizaci východního Středomoří. Pergamské mince jsou také důležitým pramenem pro datování archeologických nálezů v celém regionu.