Řecká mytologie
Řecká mytologie je soubor mýtů starých Řeků o bozích, hrdinech a vzniku světa, známý hlavně z Homérových eposů a Hésiodovy Theogonie. Na řeckých mincích se od 6. století př. n. l. objevují ochranná božstva obcí a jejich atributy, například Athéna a sova na athénských tetradrachmách.
| Stručný význam | soubor mýtů starých Řeků o bozích, hrdinech a vzniku světa |
|---|---|
| Hlavní písemné prameny | Homér – Ílias a Odysseia; Hésiodos – Theogonie |
| Nejstarší doklady jmen bohů | tabulky lineárního písma B z mykénské doby |
| Vládce bohů | Zeus |
| Na mincích | ochranná božstva obcí, jejich atributy, hrdinové a místní mýty |
| Příklady ražeb | Athény – Athéna a sova; Korint – Pegas; Syrakusy – nymfa Arethúsa; Tarent – Taras na delfínovi |
| Konec městských ražeb | 3. století n. l., pod římskou vládou |
Historie
Řecká mytologie se utvářela po staletí ústním podáním. Jména Poseidóna, Athény, Artemidy a Dionýsa se objevují už na tabulkách lineárního písma B z mykénské doby. Ucelenou podobu dostaly mýty v Homérových eposech Ílias a Odysseia, složených koncem 8. nebo začátkem 7. století př. n. l., a v Hésiodově Theogonii, která líčí vznik světa a rodokmen bohů. Vládcem bohů a pánem nebe byl Zeus; jeho sourozenci byli Hestiá, Démétér, Héra, Hádés a Poseidón.
Když v 7. století př. n. l. vznikly v Lýdii první mince, převzala je brzy i řecká města. Na své mince dávala ochranná božstva a jejich symboly: Athény hlavu Athény v přilbě a sovu, Korint okřídleného koně Pegase, Syrakusy nymfu Arethúsu obklopenou delfíny. Kolem let 405–400 př. n. l. razily Syrakusy dekadrachmy s hlavou Arethúsy a s kvadrigou na rubu.
Za Alexandra Velikého nesly makedonské tetradrachmy na líci Hérakla v lví kůži a na rubu Dia na trůnu s orlem; typ se razil ve více než třiceti mincovnách. Alexandrovi nástupci Ptolemaios I. Sótér a Lýsimachos razili mince s Alexandrem s beraními rohy boha Ammóna. Seleukovci odvozovali svůj rod od Apollóna a na rub tetradrachem dávali Apollóna sedícího na omfalu s lukem.
Pod římskou vládou razila řecká města dál vlastní mince s místními božstvy. Poslední městskou ražbu mimo Egypt vydala Perge v Pamfýlii za císaře Tacita a alexandrijská mincovna přestala razit provinční mince na konci 3. století za Diokleciána.
Mytologické motivy na řeckých mincích
Božstva se na mincích poznají podle atributů. Zeus má blesk a orla, Poseidón trojzubec a delfína, Athéna sovu a olivu, Apollón luk a lyru, Artemis luk a jelena, Hermés kerykeion a okřídlený klobouk, Héra páva a Afrodíté holubici.
Obraz božstva nebo jeho symbolu se stal znakem obce, podle něhož se mince poznaly: sova Athén, Pegas Korintu, včela Efesu, hlava boha Hélia a růže Rhodu. Hrdinové a místní mýty připomínaly původ měst. Mince Tarentu ukazují zakladatele města Tarase, syna Poseidónova, jedoucího na delfínovi a ražby krétské Gortyny Európu.
