Hélios

Hélios je řecký bůh Slunce, syn Titánů Hyperióna a Theie. Jeho hlavním kultovním místem byl ostrov Rhodos, kde stál Kolos rhodský, jeden ze sedmi divů antického světa. Mince Rhodu nesly hlavu Hélia na líci od založení města roku 408 př. n. l. po staletí; na rubu byla růže, znak ostrova.

Totožnost řecký bůh Slunce, syn Titánů Hyperióna a Theie
Římský protějšek Sol
Hlavní kultovní místo ostrov Rhodos
Kolos rhodský postaven 292–280 př. n. l., zničen zemětřesením 226 př. n. l.
Mince Rhodu od 408/407 př. n. l.; líc hlava Hélia, rub růže
Sol Invictus oficiální kult Římské říše od roku 274 (Aurelianus)

Historie

Hélios, syn Titánů Hyperióna a Theie a bratr Seléné a Éós, byl zosobněním samotného Slunce. Každý den projížděl oblohu na voze taženém čtyřmi koňmi od východu na západ; po západu se podle jedné z verzí mýtu přeplavoval ve velkém zlatém poháru zpět. Podle mýtu nedostal Hélios při dělení země mezi bohy žádný úděl, a proto si vyžádal ostrov, který se právě vynořil z moře. Pojmenoval ho Rhodos po své milé, nymfě Rhodě, a ostrov se stal jeho posvátným územím.

Roku 408 př. n. l. se tři rhodská města Ialysos, Kameiros a Lindos spojila v nové město Rhodos. To hned v následujících letech začalo razit stříbrné tetradrachmy s hlavou Hélia natočenou mírně doprava na líci a s růží a nápisem ΡΟΔΙΟΝ na rubu. Růže je takzvaný mluvící znak, protože řecky se nazývá rhodon. Hlava Hélia zůstala hlavním lícním obrazem rhodských mincí po staletí; ražba postupně přešla od tetradrachem k lehčím didrachmám.

V letech 292–280 př. n. l. postavil sochař Charés z Lindu v rhodském přístavu Kolos, bronzovou sochu Hélia vysokou podle antických popisů 70 loket. Roku 226 př. n. l. ji zemětřesení zlomilo v kolenou.

Římané ztotožnili Hélia se svým bohem Slunce Solem. Od Nerona, po roce 65, se živí císaři zobrazovali na mincích s paprsčitou korunou, která odkazovala ke Slunci. Císař Aurelianus roku 274 ustanovil kult Sol Invictus, Nepřemožitelného Slunce, jako oficiální náboženství a téhož roku mu zasvětil chrám v Římě. Od jeho vlády se Sol objevoval na císařských mincích pravidelně. Konstantin I. Veliký razil mince s opisem SOLI INVICTO COMITI (Nepřemožitelnému Slunci, průvodci) a obraz Sola z jeho mincí zmizel až v letech 325–326.

Zobrazení a atributy

Hélios se zobrazuje jako mladý bezvousý bůh s paprsčitou korunou nebo s paprsky vycházejícími z hlavy. Na rhodských mincích je jeho hlava zobrazena zpředu nebo natočená mírně stranou. Na jiných vyobrazeních řídí sluneční vůz tažený čtyřspřežím, kvadrigou; tak se Sol objevuje i na římských císařských mincích.

Básník Ovidius jmenuje čtyři Héliovy koně: Pyroeis (ohnivý), Eóos (jitřní), Aithón (planoucí) a Flegón (hořící). Mezi zvířata spojovaná s Héliem patří vedle koně také kohout, skot, vlk a had.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet