Seléné

Seléné je starořecká bohyně a zosobnění Měsíce, dcera Titánů Hyperióna a Theie a sestra Hélia a Éós. Projíždí nebem ve voze taženém dvěma koňmi a jejím hlavním atributem je měsíční srpek. Římané ji ztotožnili s Lunou, kterou už od 2. století př. n. l. zobrazují denáry ve dvouspřeží.

Totožnost řecká bohyně, zosobnění Měsíce
Rodiče Titáni Hyperión a Theia (podle Hésiodovy Theogonie)
Sourozenci Hélios a Éós
Římský protějšek Luna
Atributy měsíční srpek, vůz se dvěma koňmi, pochodeň, vlající závoj
Na mincích Luna ve dvouspřeží na římských denárech, Hélios a Seléné na alexandrijských drachmách Antonina Pia

Historie

Podle Hésiodovy Theogonie byla Seléné dcerou Titánů Hyperióna a Theie; jejím bratrem byl bůh slunce Hélios a sestrou bohyně úsvitu Éós. Homérský hymnus na Seléné popisuje, jak zapřahá zářivé spřežení a žene své koně s dlouhou hřívou nebeskou drahou. Obvykle jede se dvěma koňmi, Ovidius je nazývá sněhobílými; v pozdějších pramenech táhnou její vůz voli nebo býci. Vůz bývá popisován jako stříbrný, Pindaros ho nazývá zlatým.

Nejznámějším mýtem o Seléné je její láska ke smrtelnému Endymiónovi. Nejstarší dochované vyprávění podává Apollónios Rhodský: bohyně za Endymiónem přichází do jeskyně na hoře Latmos. Podle Apollodóra nechal Zeus Endymióna zvolit si osud a on si vybral věčný spánek, v němž zůstal nesmrtelný a nestárnoucí.

Římským protějškem Seléné byla Luna, rovněž zosobnění Měsíce. V pozdějším podání splývala Seléné s Artemidou, podobně jako Hélios s Apollónem, a spolu s Artemidou a Hekaté byla spojována jako měsíční bohyně.

Seléné a Luna na mincích

Na antických vyobrazeních nosí Seléné měsíční srpek, často jako korunu nebo rohy nad čelem, a od helénistické doby také pochodeň; častý je i závoj vlající nad hlavou. Na římských republikánských denárech se Luna objevuje jako vozataj ve dvouspřeží, už na anonymních ražbách z první poloviny 2. století př. n. l. Denár mincovního úředníka Mania Aquillia z let 109–108 př. n. l. spojuje na líci hlavu boha slunce Sola s paprsčitou korunou a na rubu Lunu ve dvouspřeží, nad níž je srpek a hvězdy (Crawford 303/1).

V císařské době vyšel roku 215 v Římě denár Julie Domny, matky císaře Caracally, s opisem LVNA LVCIFERA („Luna nesoucí světlo“) a Lunou ve dvouspřeží (RIC IV 379c). Alexandrijská mincovna v Egyptě vydala v 8. roce vlády Antonina Pia (144/145) bronzové drachmy se znameními zvěrokruhu; na jedné z nich jsou spojené busty Hélia a Seléné v kruhu dvanácti znamení (RPC IV.4, 832), na jiné Seléné s rakem jako Měsíc ve znamení Raka. Na minci kušánského krále Kanišky I. ze 2. století n. l. je Seléné s měsíčními rohy a řeckým nápisem SALENE.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet