Artemis
Artemis je řecká bohyně lovu, divoké přírody a zvířat, ochránkyně dětí a porodu, dcera Dia a Létó a dvojče Apollóna. Římané ji ztotožnili s Dianou. Na antických mincích ji poznáme podle luku, toulce a jelena či laně; Efesos, sídlo jejího nejslavnějšího chrámu, ji připomínal včelou a jelenem.
| Totožnost | řecká bohyně lovu, divoké přírody a zvířat |
|---|---|
| Rodiče | Zeus a Létó |
| Sourozenec | dvojče Apollón, narozený s ní na ostrově Délos |
| Římský protějšek | Diana |
| Atributy | luk, šípy, toulec, jelen či laň, pochodeň |
| Hlavní svatyně | Artemidin chrám v Efesu, jeden ze sedmi divů antického světa |
| Mince Efesu | včela a písmena E–Φ / přední část klečícího jelena a palma |
Historie
Artemis byla dcerou nejvyššího boha Dia a Létó a dvojčetem Apollóna; podle mýtu se oba narodili na ostrově Délos. Vládla lovu, divočině a divokým zvířatům, ale také porodu, a chránila děti, zvlášť dívky. Zároveň byla panenskou bohyní. Její význam se lišil podle místa: v jednom městě ji uctívali jako lovkyni, jinde jako ochránkyni rodiček.
Zvláštní podobu měl kult Artemidy Efeské. Její kultovní socha se od klasické lovkyně s lukem výrazně lišila a odrážela prolínání řeckých a maloasijských představ. Efeský Artemidin chrám patřil k sedmi divům antického světa.
V pozdějším období Řekové Artemidu ztotožnili s bohyní Měsíce Selénou, odtud její spojení s Měsícem. Římané v ní viděli svou Dianu a pod tímto jménem se objevuje i na římských mincích.
Artemis na mincích
Řecká města a helénistické říše zobrazovaly Artemidu buď jako hlavu či poprsí s toulcem přes rameno, nebo jako celou postavu lovkyně. Seleukovský král Seleukos IV. Filopatór (187–175 př. n. l.) dal v Antiochii razit bronzovou minci s poprsím Artemidy na líci a stojící lovkyní s kopím a laní u nohou na rubu.
Efesos svou bohyni připomínal jejími znaky: stříbrné tetradrachmy mají na líci včelu mezi písmeny E–Φ, zkratkou jména města, a na rubu přední část klečícího jelena s hlavou otočenou k palmě, odkazem na Artemidino narození na Délu. Na rubu nesou jméno úředníka odpovědného za ražbu. Římský stříbrný kistofor císaře Claudia z let 50–51 n. l. ražený v Efesu ukazuje kultovní sochu s opisem DIANA EPHESIA.
Za římské republiky se Diana objevuje mimo jiné na denáru P. Accoleia Lariscola z roku 43 př. n. l.: na líci je poprsí Diany Nemorensis, na rubu její trojitá kultovní socha spojující Dianu, Hekaté a Selénu před cypřišovým hájem.
