Mincovna Alexandrie
Mincovna Alexandrie v Egyptě razila mince od dob Ptolemaiovců až do příchodu Arabů. Za římské vlády vyráběla téměř všechny mince provincie Egypt, která měla vlastní uzavřenou měnu. Typickou ražbou jsou billonové tetradrachmy datované rokem vlády císaře, které ukončila Diokleciánova reforma roku 296.
| Poloha | Alexandrie, Egypt |
|---|---|
| Hlavní nominál římské doby | billonová tetradrachma |
| Datování mincí | písmeno L a řecká číslice roku vlády |
| Dílny | čtyři |
| Konec provinční měny | 296, reforma Diokleciána |
| Značka po reformě | ALE |
Historie
Před příchodem Alexandra Velikého se v Egyptě razilo jen málo mincí, hlavně perskými satrapy, a cizí řecké mince se přijímaly podle váhy kovu. Od nástupu Ptolemaia I. směly v Egyptě obíhat jen mince Ptolemaiovců. Řídily se attickou soustavou a řeckým vzorem: nejprve nesly hlavu Alexandra, později portrét Ptolemaia I. a na rubu orla stojícího na blesku s opisem, který Ptolemaia nazývá králem.
Po dobytí Egypta roku 30 př. n. l. převzali Římané zásadu, že v provincii platí jen místní měna; cizí peníze se musely při příjezdu do Alexandrie směnit. Za Tiberia nahradila stříbrnou drachmu billonová tetradrachma. Její obsah stříbra klesl už za Tiberia na 20–25 % a ke konci 3. století činil jen 0,6 %; průměr se zmenšil z 22–26 mm na 16–18 mm. Mince se datovaly podle let vlády každého císaře – za demotickým znakem L pro rok následovalo řecké písmeno jako číslice. Na rubu se střídali bohové, symboly i stavby; za Hadriana, Antonina Pia, Marka Aurelia a Commoda se na bronzových mincích objevuje maják Faros, jedno ze sedmi divů světa, a tato vyobrazení patří k jediným dochovaným antickým zobrazením stavby.
Vlastní ražba pro provincii Egypt skončila roku 296 s reformou Diokleciána. Alexandrie se stala jednou z říšských mincoven a své ražby značila v úseči písmeny ALE. Mincovnu převzali i Byzantinci, kteří zde razili měděné mince v hodnotě 12, 6 a 3 nummií se zkratkou jména města, dokud Egypt nedobyli Arabové.
Poslední tetradrachmy
Na sklonku 3. století byla alexandrijská tetradrachma malá mince z bronzu s nepatrnou příměsí stříbra. Líc nesl portrét císaře s řeckým opisem jeho jména a titulu, rub božstvo nebo personifikaci a datum podle roku vlády. Razily se i pro Maximiana, Diokleciánova spoluvládce s přízviskem Herculius; na líci jeho tetradrachem lze přečíst řeckou podobu jména MAXIMIANOC.