Billon

AntoninianusBillon je slitina mědi a stříbra, v níž stříbro tvoří méně než polovinu. Razily se z ní drobné a znehodnocené mince od antiky po 19. století – například alexandrijské tetradrachmy, římské antoniniany 3. století, pruské stříbrné groše nebo saské nové groše. Proti stříbru je tmavší a načervenalý.

Složení měď a stříbro, stříbra méně než 500/1000
Původ názvu francouzské billon, doložené od poloviny 13. století
Obdobné názvy italsky biglione, španělsky vellón
Nejstarší billonové mince ostrov Lesbos, 6. a počátek 5. století př. Kr.
Antické příklady tetradrachmy z Alexandrie a Antiochie, antoniniany 2. poloviny 3. století
Novověké příklady pruský stříbrný groš (1821–1873), saský nový groš (1841–1873), švýcarské 5, 10 a 20 rappů (1850–1877)

Historie

Slovo billon se poprvé objevuje ve Francii v polovině 13. století a znamenalo neražený drahý kov; v tomto smyslu přežilo v anglickém bullion. V 15. století přešlo na slitiny a mince s malým podílem drahého kovu. V tomto významu se ujalo i v Itálii (biglione), Španělsku (vellón) a Portugalsku.

Nejstarší billonové mince, tedy ražené ze záměrné slitiny stříbra a mědi, razila v 6. a na počátku 5. století př. Kr. města na ostrově Lesbos, a to s obsahem kolem 40 % stříbra. Pozdější antické billonové ražby Kartága, pozdních Seleukovců, Parthů, Ptolemaiovců, galských kmenů i římských provincií jsou už výsledkem znehodnocování mince. Nejznámější jsou billonové tetradrachmy, které se v době římského císařství razily až do konce 3. století v egyptské Alexandrii a syrské Antiochii. Jako billonové se označují i původně stříbrné římské antoniniany z druhé poloviny 3. století, jejichž kov se v době krize výrazně zhoršil. Billonové tetradrachmy i antoniniany jsou součástí nálezů římských mincí i na našem území.

Od pozdního středověku se z billonu razily menší nominály v německých zemích i jinde, ať kvůli inflaci, nebo kvůli vyššímu výnosu z ražby. V době kiprů a wiprů kolem roku 1620 se drobné stříbrné mince zhoršovaly tak dlouho, až z nich zbyla čistá měď. V 19. století se z billonu razily pruské stříbrné groše (1821–1873), saské nové groše (1841–1873) a švýcarské mince za 5, 10 a 20 rappů (1850–1877).

Vzhled a úprava povrchu

Kvůli převaze mědi je billon tmavší a načervenalejší než stříbro. Aby mince vypadaly jako plnohodnotné stříbrné, často se bělily (německy weißsieden): varem v roztoku s vinným kamenem získaly na povrchu tenkou vrstvu čistého stříbra. Oběhem se vrstva brzy setřela a prosvitl načervenalý měděný tón. Stejného dočasného lesku se dosahovalo mořením, které z povrchu odstranilo měď, a krátkým vyleštěním.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet